Historie obce Čermná nad Orlicí
Čermná nad Orlicí vznikla v roce 1960 sloučením dříve samostatných obcí - Malá a Velká Čermná nad Orlicí. Od roku 1975 k ní ještě náleží rovněž dříve samostatná obec Číčová.
Obec Velká Čermná leží na pravém břehu Tiché Orlice a patřívala dříve Drslavicům, dále Půtům z Častolovic a dalším panským rodům. Za držení rodem Zárubů z Hustiřan byl zdejší lid značně utiskován velkou robotou. O starém osídlení svědčí tvrziště "Těšnov" a na levém břehu Orlice žárové pohřebiště doby lužické.
Obec původně zvaná Červená od barvy pozemků. Později patřila k panství kosteleckémů. V roce 1826 měla 48 domů, největší z nich byl statek Dolečkův čp. 3, o sto let později 86 stavení se 430 obyvateli. Nejvíce bývali v obci zastoupeni chalupníci, kteří hledali obživu i jinde, např. v lese, nebo na pile Josefa Hlouška v Malé Čermné, která byla v roce 1912 zrušena. Obec byla poměrně zámožná. Podle archivních záznamů měla Velká Čermná v roce 1930 - 245 ha pozemků, včetně polí, luk a zachovalého lesa. Dále obec vlastnila 2 stavení, motorovou stříkačku a hospodářeské stroje. Dluhy nebyly.
Rozvojem tovární výroby po první světové válce zaniklo v obci v hojné míře provozované obuvnické řemeslo. Před válkou se 80% chlapců učilo obuvníkem, ale v roce 1918 a 1919 nikdo. Z řemeslníků zde mezi válkami žilo: 2 kováři, 1 truhlář, 1 kolář, 1 bednář a 3 krejčí. V obci bývaly tři koloniální obchody a 2 hospody. Řeka Tichá Orlice bývala v celém katastru obce zregulována a byla od Velké Čermné splavná pro voroplavbu.
Škola byla v obci postavena v roce 1890, ale byla v obci již dříve, a to jako filiálka ke skole šachovské. Do školy ve velké Čermné bylo např. před 120 lety zapsáno 107 dětí. Do školy také chodily děti z Číčové a to od roku 1876.
Z obce pocházejí bratři Smrtkové, starší - učitel, po 1. Sv. válce též poslanec Národního shromáždění a senátor, mladší - též učitel a skutečný vlastenec.
Obecní knihovna byla založena v r. 1922.
Bohatou tradiční činnost vykazuje Sbor dobrovolných hasičů, založený v r. 1883. Ochotnický spolek zahájil činnost v r. 1900. První družstevní podnik byla Spořitelna - neboli Kampelička, založená v roce 1902. Dalším bylo Strojní družstvo hospodářské pro rozvod elektrické síly založené v roce 1922, kdy byla obec jako jedna z prvních celá elektrizována. Družstvo vodohospodářské vzniklo v roce 1923.
V 1. světové válce bojovalo z obce Velká Čermná 40 otců - živitelů rodin a 51 synů. Památce 19 padlých byl také vystavěn památník. V italských legiích bojoval Rudolf Vondráček, v ruských Václav Zeman, Antonín Novák, František Kubík, Josef Špaček, František Sláma. Rudolf Matějus byl v anglické legii.
Obec Malá Čermná leží na levém břehu řeky Orlice. Patřívala k panství Jelení. V roce 1843 měla 106 domů a 625 obyvatel, tedy téměř 3 x více než Velká Čermná. K obci patřily samoty Rybárna a Robotířka. Traduje se, že původní jméno obce byla Červená, které vzniklo od železitého zbarvení půdy a vody. Dalším vývojem se změnilo na Čermená a později zkrátilo se na Čermná. Počátkem 19. stol. jmenovala se obec Čerma. Dne 7. září 1870 určilo místodržitelství pro obec úřední pojmenování Čerma Malá. Nařízení nebyla však občanstvem respektováno a užíváno názvu obce ve znění slovanském a to: Čermá Malá. Jelikož však stejných jmen se v Čechách vyskytovalo několik a vedlo to k obtížím v rozlišování obcí, přidáváno bylo ku jménu obce bližší označení „nad Orlicí", což zachovalo se dodnes. V roce 1921 podalo místní obecní zastupitelstvo žádost k ministerstvu vnitra o povolení úředního pojmenování zdejší obce na „Malá Čermná nad Orlicí", což bylo také schváleno. V obci r. 1905 byl založen textilní závod firmy Danubius, který zaměstnávala přes 200 dělníků. Obyvatelé byli prakticky odkázáni jen na tento závod.
Obec má již od r. 1925 svůj vlastní hřbitov. Prezident T.G.Masaryk souhlasil v roce 1930, kdy byla vystavěna nová školní budova, aby mohla mít název Masarykova obecná škola. K obci Malá Čermná patřila od 18.1.1958 místní část Korunka, doposud část obce Plchůvky.
Rovněž i bývalá samostatná obec Číčová a dnes místní část obce Čermná nad Orlicí, o níž byla nalezena 1. písemná zachovaná zmínka v r. 1432. Obec byla samostatnou do konce roku 1975. Panstvím patřila k Jelení. Dříve prý se jmenovala Čéčová a patřila jakémusi Čéčovi. Uvádí se ale také, že obec Číčová se jmenovala Čížová a dle pověsti vznikla takto: jelení byla panství, kde byl usazen hrabě Geleni. Tento šlechtic založil obec Číčovou a to tím způsobem, že zde byl zřízen dvůr a mlýn a tak zvané „Zbytky". Dvůr a mlýn osadil vesměs Němci, kteří jemu na Jelení odváděli jisté desátky (činže) a chodili k němu robotovat. Během času zanikl dvůr, obec vzrostla, stala se úplně českou a změnila se jménem na Číčovou. Nejstarší rod byli Rollerové, kteří měli mlýn přes 300 let v držení, ale v roce 1923 rod vymřel. Kronikář obec v r. 1930 charakterizoval svou obec takto: „Obec byla přiškolena do Velké Čermné. V obci byla před 78 lety, v r. 1922 zřízena obecní knihovna. Sbor dobrovolných hasičů se v Čičové založil v r. 1886. Obcí prochází okresní silnice vybudovaná v r. 1905 a na rozcestí stojí socha Sv. Kříže, kterou postavil ze zbožnosti Josef Kašpar z Číčové r. 1795.
Silnice Borohrádek - Růžovec byla vystavěna v r. 1893. Silnice po vsi vystavěna v r. 1900. Železnice Choceň - Meziměstí byla vystavěna v r. 1871 a železniční stanice se původně jmenovala Korunka - Jelení, jelikož byla na katastru Dolního Jelení. V roce 1896 byl převzat název - Čermná - Jelení a později jen Čermná n. Orl. Až do r. 1900 náležely obce Velká Čermná, Malá Čermná, Šachov, Zdelov, Chotiv, Žďár n. O., Číčová a Světlá k poštovnímu úřadu Borohrádek, v uvedeném roce byla zřízena v obci pošta, telefon je v obci od r. 1910, telegraf od r. 1931.
Všechny 3 obce - Malá Čermná, Velká Čermná a Číčová patřily soudním okrskem do roku 1949 pod Kostelec nad Orlicí a od tohoto roku pod okres Rychnov nad Kněžnou. V obcích Malá a Velká Čermná působil v období 1945-1960 samostatný MNV, v obci Číčová až do 30. září 1975. Od uvedených let to byl MNV Čermná nad Orlicí až do roku 1990, kdy začíná působit Obecní úřad Čermná nad Orlicí.
Farním úřadem římsko-katolické církve byl pro obec Číčovou a Velkou Čermnou - Borohrádek a pro obec Malou Čermnou - Horní Jelení. Obec malá Čermná měla dokonce v letech 1950-1960 svůj matriční obvod. Farním úřadem a matričním obvodem dnes patří obec k Borohrádku.
