Historie obce Vlkov pod Oškobrhem
První písemná zmínka o Vlkově pochází z roku 1777, Oškobrh však byl osídlen již v době halštatské a případně i halštatsko-laténské. Na kopci stával poutní kostel svatého Petra a Pavla, kam chodívala procesí. V roce 1707 byl kostelík zruinován a interiér odvezen do sakristie kostela svatého Jiří v Libici nad Cidlinou. Protože církev měla i nadále zájem o zachování poutního místa, souhlasila s návrhem královského stavebního písaře J. H. Dienebiera na obnovení kostelíka. Pro neuspokojivý stav zdiva byly nové základy posunuty několik metrů jihovýchodním směrem. Stavba probíhala v letech 1734 až 1736. O několik let později, v roce 1777, přichází první zmínka o Vlkově jako o osídleném místě. Kaple byla v roce 1782 z rozkazu císaře Josefa II. zrušena. O 5 let později ji, spolu s parcelovými pozemky poděbradského panství u Odřepské pastviny, koupil jeden z Vlkovských rolníků. Roku 1798 přešla opět do majetku Poděbradského velkostatku a byla přeměněna v hájovnu. Tomuto účelu sloužila až do 20. století. Po pozemkové reformě byla spolu s oborou odprodána a po vnitřních úpravách se stala součástí obytného traktu hospodářské usedlosti.