Památky a zajímavosti Velké Heraltice
V obci můžete vidět:
- zámek se zámeckým parkem,
- oranžérii se skleníkem,
- ohradní zeď z lomového kamene pocházející z 18. století,
- farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postavený v roce 1571 jehož součástí je kaple z konce 18. století
- barokní sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1736.
Zámek ve Velkých Heralticích
Panské sídlo ve Velkých Heralticích se vyvíjelo od 3. čtvrtiny 13. století.
Vojslav z Lublic a Heraltic, prvně zmiňovaný k roku 1225, vystavěl hrad bergrifového typu, sestávající se z mohutné obranné věže, dvoupatrového paláce se sklepením a z hradby, uzavírající areál přibližně obdélného půdorysu. Významnější než pozdně renesanční přestavba hradu, k níž došlo na konci 16. století, byly adaptace v baroku. Obě byly spjaté s pány z Vrbna, kteří Velké Heraltice drželi v letech 1522-1840 s přestávkami. Barokní aristokratickou rezidenci z původně goticko-renesančního hradu nechal přestavět Jiří Štěpán hrabě z Vrbna. Pro přestavbu velkoheraltického sídla získal Lorenza Nicolu. Šlo o radikální barokní přestavbu původní goticko-renesanční stavby, z níž bylo zachováno obvodové zdivo a věž. Tu stavebník nechal zvýši o nástavbu s kaplí. Zároveň dal základ k rozšíření zámku o přístavbu kolem nového prostorného nádvoří. K proměně zahrady do podoby dokumentované Ensem, došlo někdy kolem roku 1830, kdy areál také doplnila oranžerie. Zámek ve Velkých Heralticích patří mezi nejvýznamnější zámecké objekty na Opavsku.
Současný Zámecký park
Zámecký park se rozkládá v členitém terénu kolem zámku na ploše 6,08 ha v nadmořské výšce okolo 350 m. Nynější přírodně krajinářský park je terénním zlomem členěn na dolní část, exponovanou k jihu a na rovinatou dolní část. Ta je budovou zámku rozdělena na část východní, kde se nalézá mnoho komunikačních cest.
Severní okraj parku je ohraničen zdí z lomového kamene. Na severozápadě je v nástupním prostoru zeď přerušená vraty a plotem na podezdívce. Východní stranu uzavírá nízké pletivové oplocení. Jižní strana příkře spadá k Heraltickému potoku, kde končí v údolní plošině dřívější hospodářské zahrady s přilehlou zástavbou provozně hospodářského zázemí zámku. Za potokem park postupně přechází v les o ploše 12 ha. Na prudké jižní straně se též nachází rozlehlá pětistupňová terasa z lomového kamene, dnes poměrně v havarijním stavu. Park s rozsáhlou stromovou kulisou má i značnou dendrologickou hodnotu. Dominanty a solitéry dosahují věku až 160 let. Většina botanicky a architektonicky cenných dřevin je vysázena jednotlivě v severní části parku, která je poměrně dobře udržována, takže nedochází k ohrožení náletovými rostlinami. Kostra parku je převážně tvořena domácími dřevinami, zejména lípami, javory a jasany. Mnoho stromů muselo být v minulosti z různých důvodů odstraněno nebo bylo zničeno nepříznivými klimatickými podmínkami.
Zámecký park ve Velkých Heralticích patří bezesporu k hodnotným přírodně krajinářským parkům u nás.
(použity materiály J. Baláčka - diplomová práce r.1999)
Kostel ve Velkých Heralticích
Původní Velkoheraltický kostel se zděnou věží z r. 1465. Vyhořel r. 1749 po zásahu bleskem. Nový kostel současné podoby byl stavěn v letech 1751-53 a vysvěcen opatem Antonínem Haukem.
Ve Velkých Heralticích byl postaven v sousedství kostela r. 1659 klášter Chudých sester sv. Františka z Assisi (dnes Policie) a byl důležitým kulturním střediskem svou úlohou germanizace a výchovou dívek. Sestry zde byly téměř do konce druhé světové války. V posledních týdnech války zde byl stejně jako ve škole čp. 110 a v zámku - lazaret s operačním sálem a na klášterní zahradě u hřbitovní zdi byli také hromadně pohřbeni němečtí vojáci - pacienti tohoto lazaretu. Po válce sloužil klášter jako základní škola až do r. 1973, kdy byla postavena nová základní škola a klášter byl následně přebudován pro účely Policie.
