Historie obce Velké Hoštice
První zmínka o obci pochází z roku 1228. Tehdy olomoucký arcijáhen Radoslav, jenž se stal dědicem Hoštic, odkázal jistý majetkový podíl na zdejší obci cisterciánskému klášteru na Velehradě. Archeologické nálezy však potvrdily život na tomto území již v šestém tisíciletí před našim letopočtem.
V pozdějších letech přešly Velké Hoštice postupně do rukou pánů z Kravař. Majiteli byli i protestanti Macákové z Ottendorfu, kterým byl po třicetileté válce majetek zabaven. Na základě tak zvaného Vratislavského míru připadla obec jako důsledek válečné prohry Marie Terezie v roce 1742 Prusku. Tento historický mezník ovlivnil život obyvatel vesnice na dlouhých 178 let. V roce 1754 koupil Velké Hoštice hrabě Ignác Dominik Chorynský z Ledské. Ten panství obnovil a zasloužil se o výstavbu většiny stavebních památek, které přetrvaly dodnes.
Tak například nechal vystavět v pozdně barokním slohu zámek s bohatým rokokovým dekorem. Uvedený objekt se stal významným centrem společenského a kulturního života. Působila zde například nejstarší zámecká kapela ve Slezsku či proslulé zámecké divadlo. Přibližně v polovině devatenáctého století prodělal zámek zásadní přestavbu, která mu dala současnou klasicistní podobu.
V roce 1765 zachvátil vesnici v pořadí druhý rozsáhlý požár. Ten první je datován do roku 1639. Při druhém ohni vyhořela kromě zámecké budovy podstatná část obce. Na její obnově se podíleli i lidé z okolních vesnic. Hrabě Chorynský pak začal i s výstavbou kostela sv. Jana Křtitele. K jeho vysvěcení došlo v letech 1774. Tento objekt je bohatě vyzdoben freskami malíře Sebastiniho. Patří mezi nejkrásnější barokní stavby v kraji.
Součástí Československé republiky se Velké Hoštice staly v roce 1920. Obyvatelé tehdy přijali tuto změnu chladně. Cítili se totiž být spíše občany Pruska. Po krátké době míru a rozvoje přišlo v roce 1938 připojení k Německu. To pro mladé muže znamenalo povinnost narukovat do jeho armády. Ve druhé světové válce a při přechodu fronty zahynulo mnoho zdejších obyvatel. Mnozí zůstali nezvěstní. Celá vesnice včetně kostela, který téměř zničil požár, byla silně poškozena.
Po válce se československé úřady na zdejší obyvatele dívaly vesměs s nepochopením. Zřejmě i proto, že žádná oblast v tehdejším státě neměla tak zvláštní historický vývoj. Přes všechny překážky, konfiskaci majetku a strádání lidé z Velkých Hoštic svou obec obnovili. Včetně kostela. Dnes jsou připomínkou válečných časů bunkry v okolí z nichž pevnost u silnice k Malým Hošticím byla upravena do původního stavu.
