Památky a zajímavosti Červený Kostelec
Socha sv. Václava
Socha stojí na pravé straně schodiště před hlavním vchodem do chrámu svatého Jakuba Většího na náměstí. Na vyvýšeném soklu čtvercového půdorysu, dole s patkou a nahoře s profilovanou římsou, je v nadživotní velikosti socha svatého Václava. Socha má těžiště na pravé noze, levá je předkročena. Světec má na hlavě svatováclavskou korunu. Levá ruka spočívá na prsou, pravá ruka je opřená o svatováclavský štít se znakem. Socha je zahalena v draperii splývající dozadu a tvořící současně zpevnění statiky sochy. Na čelní straně soklu je vytesán nápis: "Svatý Václave! Po tisíce let nedal jsi zahynouti nám. Nedej zahynouti ani budoucím. 929 - 1929". Na boční straně je nápis: "Památce o národ zasloužilým při výročí tisíc let sv. Václava" ...
Socha sv. Ludmily
Socha sv. Ludmily stojí na levé straně schodiště před hlavním vchodem do chrámu sv. Jakuba Většího na náměstí. Na vyvýšeném soklu čtvercového půdorysu, dole s patkou a nahoře s profilovanou římsou, je v nadživotní velikosti socha sv. Ludmily. Na hlavě světice je koruna se závojem, celé tělo je zahaleno v bohaté drapérii. Na přední straně soklu je vytesán nápis: "Svatá Ludmilo, vychovatelko svatého Václava, pros za nás! 921 - 1933".
Domek Boženy Němcové
Na bývalém domku kupce Augustina Hůlka čp. 127 v ulici Boženy Němcové byla roku 1912 odhalena pamětní deska: V tomto domě bydlela Božena Němcová od měsíce září 1837 do dubna 1838 ...
Radnice
Přízemní kamenný dům rychtáře Stříhavky čp. 10 dal nový majitel, faktor David Vikolčil, roku 1819 o jedno patro zvýšit a zastřešit mansardovou střechou krytou šindelem. V poschodí si zřídil přepychový byt, v přízemí bohatý plátenický obchod po vzoru kanafasových magnátů Machů. Nad poměry žijící faktorská rodina Vikolčilova přivedla však obchod k bankrotu a dům se stal roku 1835 majetkem věřitele Františka Bureše. Roku 1842 ho koupil největší kostelecký obchodník František Kozel. Po jeho úpadku získala bývalou rychtu roku 1882 v dražbě kostelecká obec. Střecha byla pokryta břidlicí a budova byla do konce druhé světové války a krátce po ní městskou radnicí. Roku 1989 byla opravena fasáda podle návrhu konzervátora Roberta Řemínka. Po generální rekonstrukci budovy v původním novobarokním slohu, ukončené roku 1994, se do budovy vrátily kanceláře starosty, místostarosty a tajemníka městského úřadu. V přízemí je odbor výstavby a zasedací místnost.
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710–1786). Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí ...
Sousoší Kalvárie
V areálu chrámu sv. Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěno sousoší Kalvárie. Na čtyřdílném schodištním základu je masivní sokl, na něm je horní sokl opatřený po stranách ozdobnými volutami. Sokl je ukončen profilovanou římsou. Na vyvýšeném podstavci je kříž s ukřižovaným Kristem, dole po stranách kříže jsou dvě menší plastiky, vlevo Panny Marie Bolestné a vpravo svatého Jana Evangelisty. Obě sochy v mírně spirálovitém pohybu vzhlížejí vzhůru ke kříži. U paty kříže je plastika lebky. Sousoší z hrubozrnného pískovce vzniklo v polovině 18. století, pravděpodobně o něco později než Mariánský sloup. Autor není dosud znám.
Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
Hřbitovní kaple, Křížová cesta, umělecky cenné náhrobky, hroby významných osobností, nejhonosnější pomník, ...
Mariánský sloup
V areálu chrámu sv. Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěn Mariánský sloup. Sloup má v základu třístupňové schodiště do všech čtyř stran, na němž je dvoudílný sokl, dole širší, přecházející třemi profily do užší části nahoře s profily s převislou římsou. Na soklu je postaven válcový, zdola nahoru konicky se zužující, sloup, opatřený dole jednoduchou patkou, nahoře ukončený hlavicí kompozitního slohu. Nahoře je socha Panny Marie, stojící na zeměkouli obtočené hadem. Panna Maria drží v náručí malého Ježíška. Exaltovaný pohyb ve spirále je zdůrazněn bohatou a rozevlátou draperií. Socha je zlacená, kolem hlavy má kruh svatozáře s hvězdičkami rovněž zlacenými. Mariánský sloup je z hrubozrnného pískovce. Tato barokní památka je datována rokem 1724, autor není určen.
Budova Základní umělecké školy
Architektonicky významnou kubistickou stavbou, zapsanou ve státním seznamu památek okresu Náchod, je budova nynější základní umělecké školy v Nerudově ulici, dříve vila továrníka Theodora Keyzlara. Vila byla projektována akad. arch. Josefem Gočárem, stavbu provedl červenokostelecký stavitel Josef Pitřinec v letech 1923 až 1924. Prostorná hala v přízemí s původním zdobným dřevěným obložením slouží žákům základní umělecké školy jako koncertní síň, v ostatních místnostech jsou učebny jednotlivých uměleckých oborů. V interiérech budovy se natáčely filmy.
Viktorčin hrob
Po zrušení starého hřbitova u kostela byl roku 1821 vysvěcen hřbitov v bývalé zahradě kupce Františka Vacka. Na něm se pohřbívalo do roku 1868. Dnes je v těchto místech, v zahradě v Dvořáčkově ulici vedoucí od kostela k novému hřbitovu, jen symbolický hrob bláznivé Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové. Na kovaném kříži je deska s nápisem: Zde odpočívá Viktorka, narozená r. 1792, dcera Antonína Žida z Červené Hory. Zemřela 17. října 1868. Viktorka Židová byla nalezena polomrtvá v malé jeskyňce v dubině pod Žernovem a převezena do rodné Červené Hory. Po smrti byla na obecní útraty 19. října 1868 pohřbena do společného hrobu chudých na tehdejším kosteleckém hřbitově, neboť Červená Hora patřila ke zdejší farnosti. Podle úmrtního listu z 18. října zemřela sešlostí věkem v stáří 76 let.
Divadlo J. K. Tyla
Kulturní dění v Červeném Kostelci se povětšinou odehrává v Divadle J. K. Tyla. Tato budova je harmonicky začleněna v komplexu budov tzv. Kulturního koutku (školy, divadlo, sokolovna). Prostorné jeviště se zázemím pro herce, moderní osvětlovací a ozvučovací technika, umožňuje i náročnou produkci. Do hlediště se bez přístavků vejde 398 diváků. Kromě hlavního sálu je zde k dispozici tzv. malý sál pro 100 lidí. Je využíván k jednáním spolků, menším kulturním akcím, výročním schůzím atd. Dvě klubovny nad jevištěm využívají ke zkouškám místní herci, při produkcích slouží jako šatny. V přízemí je kavárna Divadlo a apartmá ...
Pomník padlých - Legionář
V monumentálním pískovcovém pomníku s plastikou legionáře od kosteleckého sochaře Břetislava Kafky, slavnostně odhaleném roku 1929 ve Smetanových sadech, je vytesáno 92 jmen padlých a 17 jmen nezvěstných z první světové války. Za druhé světové války byl pomník demontován a uschován v zahradě vily Břetislava Kafky. Po válce byl znovu na původním místě postaven a odhalen 9. 5. 1946. K jménům padlých a nezvěstných z první světové války přibylo 29 jmen popravených a umučených nacisty a padlých v boji proti fašizmu v letech 1939-45 ...
Městský úřad
Roku 1929 byla postavena na náměstí reprezentační budova městské spořitelny, dnes městský úřad. Spořitelnu projektoval ing. arch. Jindřich Freiwald a stavitel Josef Bőhm z Prahy. Stavbu provedl stavitel J. Hořeněvský z Pardubic, dvě plastiky pro průčelí budovy vytvořil akad. sochař Otakar Švec ...
Bohdašín - Pomník obětem fašizmu
Pomník obětem fašizmu, dílo akad. sochaře Josefa Marka, byl odhalen 26. 6. 1966. Autor pomníku se inspiroval protifašistickým cyklem maleb Josefa Čapka Oheň. Žena se zoufale brání holýma rukama, ve zdvižené ruce drží ratolest, symbol vítězství. Vertikálně zkosený podstavec pod sochou působí jako vykřičník. Na pískovcové desce před pomníkem je vytesán nápis: "Obětem nacismu 1942 Bohdašín - Končiny" ...
