Sportovní možnosti Červený Kostelec
V Červeném Kostelci lze v každém věku nalézt uplatnění v širokém spektru sportovních disciplín v několika tělovýchovných jednotách, mnoha spolcích a organizacích. Nejoblíbenější je jistě fotbal, od přípravky přes žáky, dorostence až po mužstva dospělých, futsal, volejbal, tenis, kuželky, ale své četné vyznavače má například také národní házená, pétangue, šipky, sporty psích spřežení, stolní tenis, aerobik, horská kola, sportovní střelba, hasičské sporty a mnoho dalších různorodých sportovních aktivit.
Sportovní zařízení:
Sportovní hala
Mezi fotbalovým stadionem a hřištěm oddílu národní házené je od roku 2007 v provozu sportovní hala pro míčové sporty. K dispozici je vybavení pro sálovou kopanou, volejbal (1 centrální hřiště nebo příčně 2 hřiště), tenis, nár. házenou.
Popis haly: Vnitřní prostor je 42 m x 22 m. Vnitřní světlost (výška) je 10 m. Povrch hrací plochy - bezešvá elastická polyuretanová sportovní podlaha CONIPUR HG. Zastřešení samonosnou obloukovou konstrukcí. 4 šatny vč. sociálního zařízení. Tribuna pro 60 diváků
Od podzimu do jara ve všedních dnech zde trénují členové sportovních oddílů našeho města, o víkendech se zde konají turnaje a mistrovská utkání. V ostatních volných hodinách je možné sjednat rezervaci pro veřejné využití u správce haly. Využití haly je možné mimo státem uznané svátky!
Rozvrh využívání sportovní haly je zobrazen v aktuálním týdnu, následujícím týdnu a víkendových turnajích. Zápis změn je aktualizován a zobrazen do pěti minut.
Sokolovna
Sokolovnu postavil červenokostelecký stavitel Robert Dvořáček v roce 1930. Celá budova byla restaurována v roce 2000. Dnes je velký i malý sál v dopoledních hodinách využíván jako školní tělocvična, odpoledne a večer slouží ke cvičení a tréninkům sportovních spolků, o víkendech se zde hrají mistrovská utkání.
Hřiště za sokolovnou
Pěšky, na běžkách, na kole kolem Kostelce
Od Polabí po Adršpach - od Krkonoš po Orlické hory - od Úpy po Jestřebí hory
Z Červeného Kostelce je možné podnikat výlety do blízkého i vzdáleného okolí za odpočinkem, poznáváním charakteristických přírodních krás i kulturních, historických, literárních, vojenských či uměleckých zajímavostí a pamětihodností. Největší část tohoto krásného koutu České republiky tvoří typická podkrkonošská pahorkatina táhlých kopců, smrkových lesů, rozkvetlých luk, údolí tvořených četnými potůčky, bystřinami i řekami Úpou, Metují a Labem. Do jižní části kraje zasahuje rovina Polabí s teplomilnými rostlinami, lučními závlahovými systémy i historickými městy. Jedinečnou romantikou a bizarností skalních útvarů přitahují četné návštěvníky teplické a adršpašské skalní město i ostatní stolové hory. Nejrozmanitější sportovní, turistické i přírodovědné zážitky pak návštěvníkům skýtají Orlické hory a Krkonoše. Z nedalekých vrcholků Jestřebích hor - Krkavčiny, Švédského vrchu či Žaltmanu - lze přehlédnout celý kraj a dohlédnout až na Broumovské stěny, hraniční Javoří hory s nejvyšší horou Náchodska Ruprechtickým špičákem i polské Stříbrné hory a Kladský koutek. I při jednodenních výletech lze poznat rovinu, pahorkatinu i horstva. I bez použití auta (vhodné autobusové i vlakové spoje) lze s kvalitní mapou, dobrou náladou a příjemnou společností prožít na výletech do všech stran za každého ročního období nezapomenutelné zážitky.
Červenokostelecké kopretiny
Červený Kostelec leží uprostřed malebné krajiny a lze do všech světových stran podnikat zajímavé výlety, které uspokojí i náročné turisty a tuláky. Jsou to výlety po různých okruzích s návratem zpět do města, které jsem nazval Červenokostelecká kopretina. Ostatně těchto nádherných květů se na okolních lukách na počátku léta každoročně rozvinou statisíce. Na těchto stránkách jich však postupně můžeme rozvinout pouze desítky v podobě tipů na výlety a vycházky. Postupně se vydáme na zajímavá místa pěšky i s pomocí hromadných a osobních přibližovadel, po cestách a necestách značených i tajených. V zimě si v nejbližším okolí Červeného Kostelce užijí hlavně běžkaři. Je-li dostatečná podkladová vrstva sněhu a navrchu trochu prašanu, je možné kdekoliv jen kousek od náměstí připnout lyže a vydat se kterýmkoli směrem. Běžkaři často používané stopy vedou mnohdy po značených turistických trasách.
Červený Kostelec - Špinka - Buková hora - Řešetova Lhota - Bakov - Olešnice - Červený Kostelec
Červená turistická značka nás z centra města vyvede lesoparkem Občina a lipovou alejí k rybníku Brodský a po břehu rybníka Špinka až k rozcestníku na okraj hráze. Cestou v létě možnost koupání a občerstvení. Na hrázi nastoupíme na zelenou značku a kolem rekreačních chat sestoupíme do lesa, kde se za studánkou pod Bukovou horou napojíme na modrou cyklotrasu Okruh Boženy Němcové. Po ní půjdeme stále lesem po břehu potoka Špinka až do Řešetovy Lhoty. Zde před výstupem z lesa stojí za povšimnutí stavební zajímavost, opravený železniční viadukt. Kolem vlakové zastávky (odpočinkové místo s výhledy) sestoupíme po silničce do Řešetovy Lhoty a na křižovatce pokračujeme po silnici vpravo. Cestou uvidíme bývalou kovárnu i další zajímavé chaloupky a vystoupáme do obce Bakov, když jsme minuli pověstné třešňové aleje. V horní části Bakova na nás čeká občerstvení ve známé dřevěné hospodě. Z Bakova zatočíme vpravo k návratu stoupáním po neznačené místní komunikaci podél lesíka na pláně nad Olešnicí. Na vrcholu stoupání přijdeme na místní asfaltku, po níž pokračujeme k bramborárně. Zde je dobré zpomalit a za dobré viditelnosti se obdivovat výhledům do všech světových stran. Na jihu se třpytí přehrada Rozkoš, přehlédneme Českoskalicko i Královéhradecko, dohlédneme na Orlické hory na východě i na část Olešnice s Borem na obzoru. Na severovýchodě před sebou máme Bohdašín, Jestřebí hory, na severozápadě Krkonoše. Výhledy na západ nad údolí Úpy ohraničí věžička kostela na Hořičkách a lesy Barchoviny. Kolem topolové aleje pokračujeme k samotě U Bašů (zajímavá boží muka a pyramidální buk) a odbočíme vpravo pod železnici do Olešnice a přímo přes Skalku se navrátíme do centra Červeného Kostelce.
Babiččino údolí
Údolím Úpy do rozkvetlých Ratibořic
Pro mnohé je květen nejkrásnějším měsícem v roce, pro mnohé je Babiččino údolí nejmilejším místem na světě. Proč tedy nespojit oba superlativy a nevydat se v máji kvetoucím údolím řeky Úpy.
