Okolí a příroda Česká Čermná
Západně od obce je rozlehlý les, ve kterém jsou pozůstatky opevnění vybudovaného na obranu hranice ve 30. letech 20. století. Západním směrem se nad obcí také zvedá vrchol Malinová hora (641 m.n.m.). V jižní části obce rostou památné stromy a to lípy, jejichž stáří je odhadováno na 200 let. V blízkosti jižního okraje obce se nachází oblast přírodní památky Louky v České Čermné, kterou tvoří části rašelinných luk.
Přírodní památka Louky u České Čermné o výměře 3,30 ha (bez ochranného pásma) byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Náchod v roce 1993 na katastrálním území obce Česká Čermná. Předmětem ochrany je zachování ekosystému přirozených a polopřirozených lučních a mokřadních společenstev s výskytem ohrožené rosnatky okrouhlisté (Drosera rotundifolia).
Přírodní památku tvoří pramenné území s vlhkými až podmáčenými loukami se zbytky nevápnitých mechových slatinišť na jižním okraji obce. Památka se nachází na mírném svahu v rozmezí nadmořských výšek 532 až 546 m.
Vegetace a flóra
Vegetace luk přírodní památky je tvořena pestrou mozaikou několika společenstev vyvíjejících se především v závislosti na úživnosti (trofii) a vodním režimu stanoviště. Prolínají se zde společenstva s pcháčem bahenním (asociace Polygono-Cirsietum palustris), s pcháčem potočním (as. Cirsietum rivularis), porosty ostřice zobánkaté (as. Caricetum rostratae), ostřice řízné (as.Caricetum gracilis), společenstvo se skřípou lesní (as Scirpetum sylvaticae) a nevápnitá mechová slatiniště (as. Caricetum goodenowií). Na sušších místech se vyskytují podhorské smilkové trávníky (svaz Violion caninae). Louky s pcháčem potočním (as. Cirsietum rivularis) mají těžiště rozšíření v oblasti Karpat, zde ve východních Čechách se nacházejí na západní hranici svého rozšíření. Nejvzácnějším typem vegetace PP Louky u České Čermné jsou nevápnitá slatiniště, která hostí i řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů, především silně ohroženou rosnatku okrouhlistou (Drosera rotundifolia). Dříve bylo toto společenstvo velmi rozšířené, vlivem meliorací a nadměrného hnojení však rychle ustupuje.
Květena přírodní památky je tvořena především druhy vlhkomilnými. K nápadným druhům patří pcháč bahenní (Cirsium palustre) pcháč potoční (Cirsium rivulare), rdesno hadí kořen (Bistorta major) aj. Společenstvo nevápnitých slatinišť je tvořeno především suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium) a nízkými ostřicemi, které svým vzhledem připomínají trávy.Jsou to např. ostřice obecná (Carex nigra) a ostřice prosová (Carex panicea). Typický pro toto společenstvo je výskyt rašeliníků (Sphagnum sp.) a rosnatky okrouhlisté (Drosera rotundifolia), která roste především na rašeliníkových kopečcích (bultech). V suchomilnějších porostech se vyskytuje např. hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) a mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides). Na pohled nápadnými druhy lokality jsou např. krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis floscuculi), přeslička mokřadní (Equisetum fluviatile), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), blatouch bahenní (Caltha palustris) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).
Fauna
Lokalita nebyla doposud podrobněji faunisticky prozkoumána. Z bezobratlých je zde význačný výskyt motýlů např. vřetenušek (Zygaena sp.), zelenáčka šťovíkového (Adscita statices) a ohniváčků (Lycaena sp.). Obojživelníci jsou zastoupeni ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnědým (Rana temporaria), čolkem obecným (Triturus vulgaris) a čolkem horským (Triturus alpestris). Ze třídy plazů v území žije užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Z ptáků se vyskytuje strnad obecný (Emberiza citrinella), pěvuška modrá (Prunella modularis) a další druhy, vzácně sem zaletuje lovit včelojed lesní (Pernis apivorus). Zimním hostem bývá ťuhýk šedý (Lanius excubitor). V trávních porostech se zdržují drobní hlodavci a v mimozimním období sem zaletuje i několik druhů netopýrů např. netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Z dalších savců se pravidelně vyskytuje srnec evropský (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus) a kuna skalní (Martes foina).
