Obecní znak
Základní informace
Kraj:Královéhradecký
Okres:Náchod
Správní obvod:Náchod
GPS souřadnice:50.454096N, 16.036620E
Nadmořská výška:372 m n. m.
První pís. zmínka:rok 1545 (479 let)
Katastrální výměra:1 011 ha
Počet obyvatel:319
PSČ:549 47
Adresa URL:www.slatinanadupou.cz

Historie obce Slatina nad Úpou

Již název obce vypovídá o tom, na jakém místě byla tato obec založena - na bažinatém místě, které od počátku patřilo ke hradu Vízmburk, vystavěném nedaleko Havlovic na zalesněném ostrohu nad řekou Úpou před rokem 1279 Tasem z Vízmburka, který nosil ve svém erbu zlatý třmen v modrém štítě a byl zavražděn roku 1300 jako podkomoří krále Václava II.
Nejstarším místem obce je osada Boušín, která vznikla již v druhé polovině 12. století a připomínána je poprvé k roku 1350. Název má podle svého zakladatele Bohuše, kastelána kladského. Zdejší, původně gotický, kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmiňován jako farní roku 1352, přičemž jako jeho patroni jsou uváděni např. bratři Hynek (roku 1363 měl na Boušíně právo podací) a Jindřich, synové Hynka Crhy z Dubé a z Náchoda a v roce 1368 se stal zdejším farářem Martin, syn Rubína ze Skalice. Roku 1497 přešel Boušín jako součást vízmburského zboží k náchodskému panství.
Známější je však tato osada díky zdejší pověsti, která se váže k roku 1434, kdy byla osada v držení Jana Litobořského z Chlumu, jenž sídlil na nedaleké Turyni. Pro její objasnění je nejlépe citovat text, který je napsán nad tamní kapličkou se „zázračnou" vodou:
Tam, kde je dnešní fara, stával před časy dvorec turyňského pána. Často sem dojížděl s malou dceruškou. Nebe dalo jí krásu, ale nemoc vzala ubohé se sluchem i řeč. Ovečky však jí rozuměly a ovčákův pes četl jí z očí. Jednou, když ji zlákalo jaro, vydala se k ovečkám sama. Cesta jí vedla, ale také svedla a zavedla v prales nad divou řekou. Temných hlubin se bála, ale studánka ve stráni ji zvábila, pramen osvěžil a když zvedla ruce k prosebnému „Zdrávas„, aby ji Svatá Paní z lesů vyvedla, stal se div. Hluchá slyší, jak němé dosud rty šeptají živá slova. Za štěkotem běží z lesa ven, slyší zvonky oveček a na žasnoucího pastuchu radostně volá: „Bárto, Bárto!„ Na poděkování zázračného uzdravení daroval turyňský pán dvorec i s poplužím záduši a vybudoval na Boušíně mariánskou svatyni.
Tato pověst je zmiňována i v Babičce Boženy Němcové:
„...A jak se to tam jmenuje, co ten kostelíček je, babičko?" ptal se Vilím.
„To je na Boušíně. Dá-li nám pánbůh zdraví, také se tam jednou podíváme, až tam bude pouť !", řekla babička.
„A co se tam stalo, babičko?" ptala se Adelka, která by byla babičku poslouchala od rána do večera.
„Zázrak se tam stal. Nevíte již, jak to jednou Vorša povídala?"
„Nevíme už nic. Povídejte vy nám to, pěkně vás prosíme," škemraly děti a babička nedala se dlouho prosit.
„Tedy sedněte hezky na lavici a nevyhýbejte se mi z okna, ať nepřepadnete dolů a nesrazíte vaz. Za tímto vrchem a těmi lesy jsou vesnice Turyň, Litoboř, Slatina, Mečov, Boušín; ty všechny před dávnými časy patřily jednomu rytíři, který se jmenoval Turynský a na Turyni v hradu svém bydlel. Pán ten měl paní a jedinou dcerušku, hezkou dívčičku, ale bohužel byla hluchá i němá, čeho bylo rodičům veliký žal.
Jedenkráte procházela se po hradu ta holčička, a tu si usmyslila podívat se, co dělají ti malí beránkové v boušínském dvorci a jak as vyrostli od té doby, co je neviděla. Musím vám říci, že tenkráte ještě ten kostelíček tu nebyl, ani vesnice, jen dvorec tu byl, v němž čeleď bydlela Turynského pána a kde se chovala jeho stáda. Kolem dokola byl samý les a v lese mnoho divoké zvěře.
Dceruška Turynská byla kolikráte ve dvorci, ale to jela vždy s otcem; myslila bláhová, že když se tam rozběhne, také hned tam bude. Šla tedy, šla, kam ji oči vedly; myslela, cesta jako cesta, byla ještě mladá, nerozumná, jako vy jste. Když ale dlouho už šla, a ještě bílý dvůr neviděla, začínalo jí být ouzko; napadlo jí teprv, co řekne otec a matka, že utekla ze zámku, dostala strach a vrátila se nazpět. Ale když je člověk ve strachu, lehko se pomate, dokonce takové dítě. Spletla si holčina cestu a nepřicházela ani domů, ani do dvorce, dostala se do hustého lesa, kde nebylo ani stopy, ani světla. Teprv poznala, že zabloudila!
Můžete si myslit, jak jí bylo! - Vám by ale přece tak zle nebylo, máte sluch a mluv, čeho děvčátko nemělo. Běhala ve zmatku kříž a kříž, a tím více se pletla. Nakonec i žízeň i hlad ji trápil, nohy ji také bolely, ale to vše nebylo tak hrozné jako strach, který mělo děvče před nocí, zlou zvěří, a ouzkost, která ji tížila, že se otec a matka na m octla se najednou u studánky; dychtivě klekla si k ní a napila se; když se pak okolo sebe ohlédla, viděla dvě ušlapané cestičky. Ale nevěděla, kterou se dát ji bloudění přestrašilo a naučilo, že nevede každá cestička k domovu. Tu si vzpomněla, že její matka, když v strachu a úzkosti je, vždy do své komůrky jde a se modlí; i klekla tedy na zem holčinka a modlila se, aby ji Pánbůh vyvedl z lesa.
I slyší najednou divný zvuk, hučelo a znělo jí to v uších víc a víc, jasněji a jasněji, děvče nevědělo, co se s ní děje, jaké to jsou zvuky; začala se strachy třást a plakat, chtěla utíkat a tu hle, běží k ní z lesa po cestičce bílá ovce, za ní druhá, třetí, čtvrtá, a šestá a více jich, vždy více, až je u studánky celé stádo. Každá ovce měla na krku zvonec, ty zvonce zvoní a děvčátko je slyší! To jsou ovce otcovy a tu běží ovčákův bílý pes a tu přichází Barta ovčák, a děvčátko vykřikne „Barto!" a běží k němu. Zaradoval když slyšel, že slečna mluví a slyší, vzal ji do náručí a pospíchal k dvorci, od něhož nebyli daleko vzdáleni. Byla tam paní Turynská, všecka sklíčená; nevěděli, kam se jim dcera náhle z hradu byla poděla a co se s ní stalo. Rozeslali po lese kdekoho, otec také hledal a paní čekala v bílém dvoře. Můžete si myslit, jakou radost ta maminka měla, Barta dceru přinesl, a ke všemu tomu ještě uzdravenou. Když se i otec vrátil a dcera všecko pověděla, umínili si rodiče, že u té studánky na poděkování Bohu vystaví kostelíček. A to také udělali. Ten kostelíček, co tamto vidíte, je ten samý a ta studánka u něho ta samá studánka, u níž děvče pilo a se modlilo a zde v těch lesích bloudilo. Ale děvčátko už dávno dávničko umřelo, a pan Turynský umřel i paní Turynská, a Barta umřel a zámek na Turyni je zbořen."
„A kam přišly ovce a pes?" ptal se Vilím.
„Inu, pes pošel, staré ovce zkapaly, mladé vyrostly a měly zase beránky. A tak to na tom světě chodí, milé děti, jeden zajde, druhý přijde."
Děti obrátily zraky do údolí..."
Podruhé na sebe Boušín upozornil tím, že na zdejší faře v letech 1848-1850 působil vlastenecký kněz Josef Myslimír Ludvík. Z jeho Památek Náchoda čerpal látku spisovatel Alois Jirásek, když sepisoval dílo U nás.
Sama Slatina nad Úpou je jako obec poprvé zmiňována až v roce 1545, přičemž právě přídomek nad Úpou je používán až od roku 1904, kdy místní obyvatelé požádaly příslušné úřady o jeho udělení, aby odlišili svoji obec od mnoha ostatních českých vsí, jež nesou stejný název.
Od počátku katastr této obce patřil k vízmburskému panství. V rozmezí let 1516-1519 ho Petr Adršpach z Dubé a z Náchoda prodal spolu s dalšími okolními obcemi Janu Špetlovi z Janovic, což znamenalo budoucí připojení k panství náchodskému pod vládou Smiřických ze Smiřic a poté Trčků z Lípy, kterým byly jejich majetky zabaveny za účast ve stavovském odboji, a tudíž i ves Slatina.
Později náchodské panství obdržel za své služby císaři na bojišti třicetileté války generál Francesco Ottavio Piccolomoni-Pieri, který se mj. podílel na odstranění Albrechta z Valdštejna. Následně se ujal vlády Lorenzo Piccolomini (zemřel 1712), který mj. postavil zámek v Ratibořicích, ale i jeho životní příběh je částečně spjat se Slatinou nad Úpou, protože 2. července 1694 dosloužený most do Červené Hory neunesl jeho spřežení a on i s kočárem spadl z mostu (místní pověst tvrdí, že byl naříznut někým z místních obyvatel, aby se knížeti pomstil), přičemž se zaklínil mezi trámy mostu a nemohl se sám vyprostit, aniž by spadl do řeky a neutopil se v tehdy rozvodněné Úpě. Naštěstí jeho volání o pomoc uslyšeli místní obyvatelé, kteří ho zachránili a on jako poděkování dal postavit v blízkosti mostu kapličku s vyobrazením této události (bohužel v roce 1971 byl obraz zcizen). Jeho následovníci drželi panství až do vymření české větve v roce 1783.
Rozkvět panství a jeho obcí nastal sice již za Piccolominiů, ale pokračoval rychlým tempem i za vévody Petra Kuronského a jeho dcery Kateřiny Bedřišky Vilemíny Zaháňské, známé Paní Kněžny z Babičky Boženy Němcové. Posléze je nahradili příslušníci německého rodu Schaumburg-Lippe, jejichž poslední majetky propadly státu na základě Benešových dekretů v roce 1945, ale i oni mají velkou zásluhu na tehdejším kulturním a spolkovém životě, rozvoji místních řemesel a v neposlední řadě na péči o okolní krajinu.
Na počátku 19. století význam obce postupně rostl, stejně jako u Boušína v období před vznikem Slatiny. Již v roce 1850 při zdejší škole vzniká knihovna a největší zásluhu na ní má zdejší rodák - páter premonstrátů, Petr Antonín Vrabec. V roce 1878 je postavena nová budova školy. Prostě obec se nenechává zahanbit a hrdě navazuje na tradici boušínskou, neboť již v roce 1358 byla na Boušíně farní škola, která zanikla v husitských válkách, obnovena byla před rokem 1680 a zrušena pro nedostatek dětí až v roce 1998. Dalším významným krokem v kulturním a spolkovém životě obce bylo založení sboru dobrovolných hasičů v roce 1882.
Za připomenutí stojí i to, že do školy v čp. 100 chodila z Červené Hory koncem 18. století i Viktorka Židová, jedna z postav z Babičky Boženy Němcové.. Další ze střípků mozaiky, která spojuje tuto obec s naší nejvýznamnější spisovatelkou 19. století.
Obec zažila i mnohé nepříjemné chvíle. Příkladem může být silná bouře s následnou povodní z 15. června 1823, kdy byl stržena polovina mostu do Červené Hory. Opravený dřevěný most sloužil až do 30. července 1897, kdy byl odnesen velkou vodou, a proto hned v podzimních měsících téhož roku začala stavba železného mostu, z něhož dnes zbyly jen nepatrné části na obou březích řeky, neboť v roce 1971 byl rozebrán a vedle něho postaven nový - betonový, jenž slouží dodnes.
Vedle přírodních katastrof bylo velkou ranou pro rozvoj obce období 1. světové (padlo 32 a nezvěstných 6 občanů Slatiny) a 2. světové války (popraveni 2 občané Slatiny) i následující období komunistického režimu. Násilná kolektivizace, nezájem o rozvoj vesnice, který byl kryt falešnými sliby, to vše posloužilo odlivu obyvatelstva, především mladých, a ani sametová revoluce v roce 1989 toho moc nezměnila, neboť to dobré, co ještě na vesnici z minulého režimu fungovalo, bylo zrušeno ať již úředním rozhodnutím či z nedostatku financí, zhoršila se dostupnost lékařské péče, dopravní obslužnost, a tak odliv stále pokračuje a z obce se stává postupně obec rekreačních chat a chalup, příkladem můžou být místní části Končiny a Boušín, kde lidé s trvalým pobytem jsou již dávno v menšině. Aby se tato situace alespoň trochu zvrátila, tak se obec v roce 2002 stala částí mikroregionu Svazek obcí 1866, neboť takto mají malé obce větší šanci se rozvíjet a dosáhnout mj. na peníze z fondů EU.

První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1545.

Reklama

Informace o počasí pro oblast: Slatina nad Úpou

Počasí meteostanice Červený Kostelec - Stolín

Vzdálenost meteostanice od obce Slatina nad Úpou: 2 km

Poslední data: 21.11.2024 15:40

Umístění: 315 m.n.m

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Počasí meteostanice Červený Kostelec - Stolín

Teplota
-0,1
°C
Zdánlivá teplota
-2,8
°C
Rosný bod
-0,2
°C
Vlhkost
100,0
%
Denní srážky
0,0
mm/den
Osvit
0,0
W/m2
Atmosférický tlak
998,5
hPa
Směr větru
JV
Rychlost větru
0,9
m/s
Nárazový vítr
1,2
m/s

Více informací o meteostanici a aktuálním počasí naleznete na www.meteo-pocasi.cz

Předpověď počasí pro meteostanici Červený Kostelec - Stolín

Dnes
-1/0
°C
Zítra
-2/0
°C

Předpověď počasí poskytuje www.meteocentrum.cz


V okolí obce Slatina nad Úpou se také nachází

Bakov

Bakov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Batňovice

Batňovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 770

/
Běluň

Běluň

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (Z)

/
Bohdašín

Bohdašín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SV)

/
Brzice

Brzice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)
Počet obyvatel: 238

/
Červená Hora

Červená Hora

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (V)
Počet obyvatel: 191

/
Červený Kostelec

Červený Kostelec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SV)
Počet obyvatel: 8 174

/
Česká Skalice

Česká Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 4 885

/
Chlístov

Chlístov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (Z)

/
Chlívce

Chlívce

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Chvalkovice

Chvalkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)
Počet obyvatel: 755

/
Dolany

Dolany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 680

/
Dolní Radechová

Dolní Radechová

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 761

/ /
Hajnice

Hajnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (Z)
Počet obyvatel: 1 037

/
Havlovice

Havlovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (S)
Počet obyvatel: 996

/
Hořičky

Hořičky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)
Počet obyvatel: 579

/
Horní Kostelec

Horní Kostelec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)

/
Horní Radechová

Horní Radechová

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)
Počet obyvatel: 501

/ / /
Hostinka

Hostinka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JZ)

/
Kleny

Kleny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Kohoutov

Kohoutov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (Z)
Počet obyvatel: 282

/
Komárov

Komárov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Končiny

Končiny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (V)

/
Kopaniny

Kopaniny

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Krabčice

Krabčice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JZ)

/
Kramolna

Kramolna

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 1 081

/
Křižanov

Křižanov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Lhota pod Hořičkami

Lhota pod Hořičkami

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)
Počet obyvatel: 267

/ /
Lhotky

Lhotky

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JV)

/
Libňatov

Libňatov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (SZ)
Počet obyvatel: 384

/
Litoboř

Litoboř

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (Z)
Počet obyvatel: 110

/
Malá Bukovina

Malá Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Malá Skalice

Malá Skalice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (J)

/
Malé Svatoňovice

Malé Svatoňovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 1 505

/
Maršov u Úpice

Maršov u Úpice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (SZ)
Počet obyvatel: 191

/
Mečov

Mečov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (SZ)

/
Mezilečí

Mezilečí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (Z)
Počet obyvatel: 146

/
Miskolezy

Miskolezy

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Mstětín

Mstětín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 2 km (V)

/
Nový Dvůr

Nový Dvůr

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Odolov

Odolov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SV)

/
Olešnice

Olešnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (V)

/
Pavlišov

Pavlišov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (V)

/
Petrovice

Petrovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Posadov

Posadov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (Z)

/
Proruby

Proruby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Provodov

Provodov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)

/
Provodov-Šonov

Provodov-Šonov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)
Počet obyvatel: 1 204

/
Radeč

Radeč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (SZ)

/
Ratibořice

Ratibořice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)

/ /
Říkov

Říkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)
Počet obyvatel: 244

/
Rtyně v Podkrkonoší

Rtyně v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (SV)
Počet obyvatel: 2 900

/
Rýzmburk

Rýzmburk

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Sebuč

Sebuč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Šeřeč

Šeřeč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Slavíkov

Slavíkov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (V)

/
Spyta

Spyta

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (J)

/
Starkoč

Starkoč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JV)

/
Stolín

Stolín

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (SV)

/
Strážkovice

Strážkovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)

/
Střeziměřice

Střeziměřice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Studenec

Studenec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (SZ)

/
Studnice

Studnice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)
Počet obyvatel: 1 156

/
Suchovršice

Suchovršice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (S)
Počet obyvatel: 372

/
Světlá

Světlá

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (J)

/
Svinišťany

Svinišťany

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JZ)

/
Třtice

Třtice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JV)

/
Trubějov

Trubějov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (V)

/
Újezdec

Újezdec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JZ)

/
Úpice

Úpice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (S)
Počet obyvatel: 5 393

/
Václavice

Václavice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (JV)

/
Velká Bukovina

Velká Bukovina

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (JZ)

/
Velké Svatoňovice

Velké Svatoňovice

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 9 km (S)
Počet obyvatel: 1 269

/
Velký Třebešov

Velký Třebešov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)
Počet obyvatel: 311

/
Vestec

Vestec

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (J)
Počet obyvatel: 186

/
Větrník

Větrník

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 4 km (JZ)

/
Vlčkovice v Podkrkonoší

Vlčkovice v Podkrkonoší

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JZ)
Počet obyvatel: 363

/
Všeliby

Všeliby

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)

/
Výhled

Výhled

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (JZ)

/
Vysokov

Vysokov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 8 km (JV)
Počet obyvatel: 534

/
Zábrodí

Zábrodí

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (V)
Počet obyvatel: 579

/
Zájezd

Zájezd

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 7 km (J)

/
Zbečník

Zbečník

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (V)

/
Zblov

Zblov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (JV)

/
Žďár

Žďár

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 6 km (Z)

/
Žernov

Žernov

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 3 km (JV)
Počet obyvatel: 321

/
Zlíč

Zlíč

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 5 km (J)

/ / / / / / /
Zámek Náchod

Zámek Náchod

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 10 km (JV)

/ /
Hospital Kuks

Hospital Kuks

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 12 km (JZ)

/ / / / / /
Rozhledna Lenka

Rozhledna Lenka

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 14 km (SV)

/ /
Rozhledna Čáp

Rozhledna Čáp

Kraj: Královéhradecký
Vzdálenost: 15 km (SV)

/ / / / / / / / / / / /

Reklama
Víte že?

Unikátní funkci „střechy Evropy" má vrch Klepáč (1 138 m n. m.) v Kralickém Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Aplikace Místopisy.cz

Uživatel aplikace se může zapojit do tvoření zápisů o městech, obcích a kulturních či turistických objektech zasláním opravy textu nebo fotografie místa, které právě navštívil?

Hradec Králové

Nejbližší obec nad 40 000 obyvatel je Hradec Králové s 87 668 obyvateli ve vzdušné vzdálenosti 31 km?

Metropole východních Čech leží na okraji polabské nížiny na soutoku Labe s Orlicí. Mezi místní části města patří: Březhrad, Hradec Králové, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, Piletice, Plačice, Plácky, ...

Aplikace Místopisy.cz

Víte, že v aplikaci Místopisy.cz si můžete svá oblíbená místa označit a zařadit do vlastních kategorií?

Aplikace Místopisy.cz

Součástí aplikace je také tzv. widget, který lze umístit na plochu vašeho telefonu nebo tabletu a který Vám zobrazí zajímavosti z okolí místa, kde se právě nacházíte, včetně aktuální teploty?

Nejvyšší hora v České republice je Sněžka (1 602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Dvorský les (1036 m)

Dvorský les (1036 m) je ve vzdušné vzdálenosti 25 km od obce Slatina nad Úpou?

Vrchol Dvorský les se tyčí ve II. zóně Krkonošského národního parku v lokalitě zvané Rýchory, mezi obcemi Žacléř a Svoboda nad Úpou.

Ke dni 26.3.2021 žilo v Královéhradeckém kraji 538 303 obyvatel, z toho 266 017 mužů a 272 286 žen?

Bike Buky

Bike Buky je ve vzdušné vzdálenosti 21 km od obce Slatina nad Úpou?

Krkonošské rodinné trail centrum – trail park v Mladých Bukách je součástí sportovního areálu Mladé Buky.

Zřícenina hradu Rýzmburk

Pozůstatky hradu Rýzmburk stojí na zalesněném ostrohu nad údolím řeky Úpy západním směrem od Žernova, nedaleko Babiččina údolí.

Název obce Slatina nad Úpou se v České republice vyskytuje v názvu obce, nebo názvu místní části pouze 1x?

Nejvyšším bodem v Královéhradeckém kraji je nejvyšší hora ČR Sněžka (1 602 m n.m.), nejnižším bodem je hladina Labe (202 m n.m.).

UNESCO - Kladruby nad Labem - Krajina pro chov koní v Kladrubech

UNESCO - Kladruby nad Labem - Krajina pro chov koní v Kladrubech je ve vzdušné vzdálenosti 59 km od obce Slatina nad Úpou?

Národní hřebčín Kladruby nad Labem představuje jeden z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domov nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského.

Nejvýše ležící obec v České republice je Kvilda s nadmořskou výškou 1 065 m podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela? Kvilda leží na Šumavě v okrese Prachatice.

Od roku 2013 se počet obyvatel v obci Slatina nad Úpou zvýšil o 17?

Nejníže ležící obcí v České republice je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Městské muzeum v Jaroměři

Městské muzeum v Jaroměři je ve vzdušné vzdálenosti 14 km od obce Slatina nad Úpou?

Městské muzeum ve městě Jaroměř bylo založeno v r. 1883, od r. 1947 sídlí ve Wenkeově domě.

Reklama