Historie obce Černčice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy je písemně doloženým majitelem tvrze černčické Arnošt z Talmberka a z Černčic. Dalším písemně doloženým pánem je Oldřich, který roku 1405 vedl jistý spor o církevní poplatky s černčickým plebánem Alešem. Syn Oldřichův, Arnošt z Černčic je známý tím, že se v letech 1423–1424 spolu s dalšími katolickými pány zúčastnil dvou neúspěšných tažení proti husitům. Po něm Černčice přebral jeho syn Jan Černčický z Kácova, oblíbenec krále Vladislava II. a zakladatel blízkého Nového Města nad Metují. Éra Černčických z Kácova končí kokem 1527, kdy Jan Černčický z Kácova své majetky prodal Perštejnům.
V době třicetileté války vesnice mnoho trpěla nájezdy Švédů, kteří např. v roce 1639 vypálili nemálo místních usedlostí a lidem pobrali jejich dobytek. Ze 17. století se zachovaly zajímavé informace o počtu domů a osob v Černčicích. Například v roce 1651 bylo ve vsi 16 obytných stavení, celkový počet obyvatel pak byl 94 osob – 42 mužů a 52 žen. Devadesát tři obyvatel bylo evangelického vyznání. Ke vsi v té době přináležely osady Osíček, Osma, panský dvůr Osíček a oba mlýny. V roce 1668 už tu bylo 23 obydlí, v roce 1770, kdy bylo zavedeno číslování domů, již 53 čísel popisných. V 19.století se počet obyvatel stále zvyšoval, takže např. v roce 1854 měly Černčice spolu s Osíčkem 479 obyvatel.
Dle Pamětní knihy obce Černčice jsou nejstaršími rody rod Žďárkův, prvně zmiňovaný již roku 1585, z něhož pocházelo několik generací černčických rychtářů. Dále je to rod Šichanův, uváděný roku 1639. Následují rody Lukáškův, Štěpánův a Zítkův, zaznamenané v roce 1651, Poláčkův z roku 1661 a Náchodských z roku 1666.
