Historie obce Sendraž
V dobách dávno minulých sloužil Sendražský kopec jako "Zemská varta", na níž žili strážci dávající v časech nejistých kouřové signály do vnitrozemí.
Podle knihy Hrady a zámky kraje hradeckého sahá původ obce do 12. století, kdy byla založena tvrz, zvaná Sendraž po pánech Sendražských ze Sendražie. V místě dnešního osídlení si začali zakládat svá obydlí poddaní těchto pánů.
Roku 1338 obec skoro celá vyhořela.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1403.
Zbyšek Sendražský se snažil poddané podpořit, proto jim daroval dřevo na roubení nových obydlí a poskytl úlevu na robotě.
Jeho syn Ješek, který převzal po otcově smrti držení tvrze, statek natolik zadlužil, že se nakonec dostal pod správu hradu Krčín.
Roku 1546 tvrz Sendražská vyhořela a více se neobnovovala.
V letech 1548 - 1848 byla obec územní součástí Náchodského panství.
Od roku 1848 se Sendraž stala samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem.
Obyvatelé Sendraže se živili převážně zemědělstvím a tkalcovstvím.
Dařilo se i sadaření a včelařství.
V letech před 1. světovou válkou se v obci díky příhraniční poloze rozmáhalo i pašeráctví.
V roce 1937 byl do obce zaveden elektrický proud.
Silnice Nové Město nad Metují-Jestřebí-Sendraž-Mezilesí spojila tyto sídla v roce 1946.
Pravidelná autobusová linka po ní jezdí od roku 1951.
Kolektivizace zemědělství se nevyhnula ani Sendraži. Protože zdejší zemědělci odmítali založit zemědělské družstvo, zabralo JZD Mezilesí v roce 1958 část sendražských pozemků pod silnicí spojující obě obce. JZD Sendraž bylo založeno roku 1959.
V roce 1960 bylo sloučeno spolu s JZD Libchyně a JZD Jestřebí. Tento celek se v roce 1973 spojil s Mezilesím a Slavoňovem.
První sloučení z roku 1959 se týkalo také „národních výborů", čímž obce Sendraž i Libchyně spadaly pod Jestřebí.
V roce 1990 se Sendraž opět stala samostatnou obcí.
