Historie obce Sloupno
Od 13. století vznikalo ve Sloupně několik dvorců a tvrzí, první písemná zmínka o jakési tvrzi pochází z roku 1278, což je vlastně první písemná zmínka o Sloupně. Osudy tvrzí, jejich podoba, přesné místo a majitel není bohužel většinou znám. Ze Sloupna se odvozují staré české vladycké rody Kordulů, Hernýků, Heřmanských, Sádovských ze Sloupna. Nejdůležitější a patrně nejstarší tvrz stávala ve východní části Sloupna na pravém břehu řeky Cidliny, na této tvrzi seděl v létech 1359 až 1377 Vochek Bydžovský ze Sloupna, po něm je známo několik pánů Věněk ze Sloupna, Ješek Bradáč ze Sloupna, Václav ze Sloupna, karlštejnský purkrabí, po jeho smrti kolem roku 1415 získal Sloupno jeho bratr Petr, po něm zde seděli Václavovi synové Vachek (Vochek) z Vysoké, Jan a Jaroš. Tvrz je bezpečně doložena za Václava Pšeničky, který na tvrzi seděl od roku 1427 do roku 1442, kdy dal tvrz a ves za dvě stě kop českých grošů zapsat své ženě Kateřině. Po roce 1454, kdy se o Sloupno dělili čtyři vladykové, z nich nejznámější Jan Ryšan a Macek se věnovali padělání peněz, za což roku 1487 o svůj majetek přišli a po té se již tvrze neuvádí a postupně zanikají. V roce 1516 Vilém z Pertštejna připojil jednotlivé části sloupenského statku ke svým državám, v té době již stará tvrz na břehu Cidliny zřejmě neexistovala, protože se nepřipomíná, chybí o ní zmínka i v pozdější době. Stará tvrz zanikla pravděpodobně koncem 15. století. Nová tvrz na místě dnešního zámku se uvádí po roce 1553.
