Historie obce Šaplava
První písemná zmínka o Šaplavě pochází z roku 1381. V letech 1402 a 1407 je obec spojována s Benešem ze Šaplavy a roku 1447 - 1454 se mluví u Janu Šaplavském.
Teprve koncem 16. století je připomínána tvrz v Šaplavě.Tvrz stávala v jihozápadní části obce, kde byly ještě v roce 1912 zachovány příkopy a valy. Stavitelem tvrze byl zřejmě Jiřík Ostroměřský, který Šaplavu koupil v roce 1576. Později vystřídala několik majitelů a po konfiskaci Janu Zilvárovi ji získala Magdaléna Trčková z Lípy a v létech 1629-1634 Albrecht z Valdštějna.
V 18. století obec výrazně vzrostla a v roce 1835 byla v Šaplavě zřízena škola. Jako hlavní zdroj obživy obyvatel v té době na Novobydžovsku bylo tkalcovství.V územně-správním členění spadala obec pod hejtmanství Nový Bydžov, kde byla sídla i příslušných úřadů. V územně-správním členění přetrvávajícím de facto až do roku 1945 spadala Šaplava pod okresní hejtmanství Nový Bydžov. Poštovní úřad sídlil ve Smidarech, farnostně pak obec příslušela k Ohnišťanům.
Župní zařízení, které bylo formálně zřízeno v roce 1920 a v českých zemích se nikdy „neujalo", přiřadilo Šaplavu do Královéhradecké župy. Po znovuzavedení krajského zřízení v roce 1949 byla přičleněna do hradeckého kraje coby součást novobydžovského okresu. Nové administrativní uspořádání z roku 1960 určilo Šaplavě příslušnost k východočeskému kraji a okresní spádovost k Hradci Králové (ta platí dodnes).
