Historie obce Moravská Ostrava a Přívoz
Moravská Ostrava a Přívoz tvoří historické jádro dnešní Ostravy. Toto poměrně rozsáhlé území při soutoku řek Odry a Ostravice bylo od pradávna vstupním místem do Moravské brány, kudy procházely význačné obchodní cesty, spojující středomořské a západoevropské oblasti s Pobaltím. Doklady o přítomnosti pravěkého člověka se zde objevují ve velmi dávné minulosti. Nálezy z nedalekého vrchu Landek, datovány do doby asi před 300 000 lety, dokladují, že nešlo o trvalé osídlení, lidé však tehdy územím dnešní Ostravy procházeli.
Kdy získala maličká osada Moravská Ostrava, čítající několik obydlí kolem dnešního kostela sv. Václava v místech při přechodu přes řeku Ostravici, statut městské obce, není známo. Dá se předpokládat, že statut obdržela od biskupa Bruna někdy mezi léty 1267-1279.
Ves Přívoz je poprvé uváděna k roku 1377 v souvislosti, která ji charakterizuje jako léno olomouckých biskupů. Osada Přívoz vznikla v místech brodu nebo převozu přes řeku Odru, jejíž počátky patrně spadají do začátků 14. století. Název obce je odvozen od slova převoz a poukazuje na polohu obce u brodu přes řeku Odru. Bohatá a prosperující Moravská Ostrava odkoupila ves Přívoz roku 1555.
Město Moravská Ostrava mělo na počátku 17. století asi 1200 obyvatel, bylo výstavné, mělo 208 domů, radnici, kostel, faru, školu a špitál. Prosperita města lákala k usazení drobnou šlechtu z okolních statků a panství, která dále zvyšovala jeho prestiž. Středem města bylo obdélníkové náměstí (nynější Masarykovo nám.), na němž vedle radnice s věží, postavenou v polovině 18. století na místě původní věže ze 16. století, stálo přes 40 měšťanských domů, kamenná kašna a od roku 1702 morový sloup se sochou Panny Marie. Od 60. let 18. století prožívalo město období určitého hospodářského vzestupu. Ztrátou větší části Slezska se stává pohraničním městem, dochází k přesunu obchodních cest, takže městem začíná procházet zboží z Moravy do východních zemí. V důsledku připojení Haliče k rakouské monarchii byla zrušena celní hranice s touto novou provincií. Mezníkem v historii Moravské Ostravy byl nález černého uhlí v sousední Polské Ostravě. Prvními vlaštovkami budoucího rozvoje byly počátky dolů na území Moravské Ostravy: v roce 1840 se začalo s hloubením Dolu Šalomoun, v roce 1842 začala být hloubena jáma Karolina. Třetím dolem byl Důl Antonín a následoval Důl Jindřich. Vedle jámy Karolina byla postavena v roce 1858 první koksovna. Jedinou hutí na území města byla Žofínská huť, uvedená do provozu v roce 1873.
Rok 1847 se stal přelomem v dějinách Přívozu. Tehdy byla tato malá ves napojena na železniční trať Vídeň - Krakov. Tím byl dán jeden z předpokladů pro dynamický rozvoj tvořící se ostravské průmyslové aglomerace a způsobil přeměnu malé zemědělské vsi Přívoz v průmyslové město.
Rozvoj průmyslu a s ním příliv finančního kapitálu umožnil ve 2. polovině 19.století a na počátku 20. století přestavbu celé Moravské Ostravy a Přívozu. V roce 1898 byla dokončena stavba veřejné nemocnice na Fifejdách, roku 1890 byl zřízen nový městský vodovod a v roce 1898 byla postavena městská elektrárna a začalo se s elektrifikací města. V té době je postaven i novorenezanční kostel Božského Spasitele, náležející k největším na Moravě.
Nejvýznamnější, nejmonumentálnější a také nejdražší stavbou dokončenou v letech 1930 byla budova Nové radnice, největší radnice v republice. Zprvu odsuzovaná, stala se po letech svou typickou věží neodmyslitelným symbolem Ostravy. K dalším dominantám Moravské Ostravy patří Divadlo Jiřího Myrona, první české kulturní a společenské středisko, Divadlo Antonína Dvořáka, Dům umění a jiné architektonicky zajímavé stavby obchodních domů, hotelů, bank, spořitelen a
záložen, církevních a spolkových staveb.
K nesporným pozitivům poválečného období náleží fakt, že se Ostrava stala vysokoškolským městem. Nejprve sem byla v roce 1945 z Příbrami přeložena Vysoká škola báňská (dnes VŠB - Technická univerzita). V roce 1959 v Ostravě vzniká Pedagogický institut s charakterem samostatné vysoké školy, v roce 1964 přeměněný na Pedagogickou fakultu (od roku 1991 Ostravská univerzita se čtyřmi fakultami). Rektorát Ostravské univerzity má sídlo v Moravské Ostravě, stejně jako některé fakulty VŠB - Technické univerzity.
Historické jádro města se též stalo sídlem po válce nově vzniklých kulturních institucí: v roce 1945 byl položen základ nynějšího Divadla Petra Bezruče, v roce 1951 vzniklo Divadlo hudby (nynější Komorní scéna Aréna) a o dva roky později Divadlo loutek, které se v roce 1999 přestěhovalo z Masarykova náměstí do nové budovy na Pivovarské ulici u Černé louky. Na bohaté hudební tradice navázal Ostravský symfonický orchestr (dnes Janáčkova filharmonie Ostrava). V roce 1951 vznikla Státní vědecká knihovna. Poslední den roku 1955 započala práce krajského studia Československé televize.
Jednou z největších historických změn po roce 1989 se stalo přijetí zákona o obcích, kterým byla obnovena samospráva, obce a města se opět staly samostatnými právnickými subjekty. Zřízení samostatného obvodu Moravská Ostrava a Přívoz bylo šťastným počinem. Historicky navázalo na spojení obou kdysi samostatných měst v rámci tzv. Velké Ostravy (od roku 1924) a na jejich spolužití v rámci obvodu Ostrava - střed v letech 1960-1971. Nový obvod je daleko přirozenějším celkem než jeho předchůdce - obvod Ostrava 1.
Kapitoly z historie Moravské Ostravy a Přívozu - publikace PhDr. Antonína Barcucha, kterou vydal městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz v roce 1998
