Historie obce Polanka nad Odrou
Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o Polance je zápis v zemských deskách knížectví opavského z r. 1424, kterou Jan Kravař z Jičína zajistil své manželce Anežce, dceři opavského knížete Přemka, kromě jiného také roční důchod na vsi Polance. Sídlem majitelů polanského panství byla tvrz, prvně písemně doložena v r. 1586.
Na počátku 17. století došlo k rozdělení obce na dvě části. Horní Polanku vlastnil Zikmund Porubský a Dolní Polanku Anna Porubská. Dolní Polanka byla od roku 1698 natrvalo připojena ke klimkovickému panství hrabat Wilczků.
Horní Polanka přešla v r. 1639 do vlastnictví Jana Kryštofa Vaneckého z Jemničky, který nechal přestavět tvrz na barokní zámek s kaplí sv. Michaela archanděla. Na počátku 18. stol. získali Horní Polanku Monnichové, kteří založili osady Václavovice, Fonovice a Janová.
V této době vznikl na moennichovském polanském panství první nám známý spolek, a to Bratrstvo sv. Michaela archanděla při zámecké kapli, povolený bulou papeže Benedikta VIII. z r. 1729.
V roce 1791 se dcera Václava hraběte Monnicha Anna Marie Tekla provdala za Jana hraběte Larische. Její dcera Marie se stala držitelkou Horní Polanky v r. 1829 a o tři roky později se provdala za Gebharda Leberechta Bliichera z Wahlstattu.
Bliicherové byli posledními vlastníky statku Horní Polanka vč. zámku.
Obce Horní Polanka a Dolní Polanka se v r. 1850 spojily v jednu politickou obec Polanka, jejíž součástí byly také osady Janová, Václavovice, Fonovice a Přemyšov.
Tvář obce se postupně měnila. Její novou dominantou se vedle zámku, který byl ještě v r. 1895 zcela restaurován, stal římskokatolický kostel sv. Anny vysvěcený v r. 1900.
Dopravní přístupnost obce zlepšilo (vedle stávající zastávky Severní dráhy císaře Ferdinanda na dolním konci) zprovoznění místní dráhy Svinov Polanka - Klimkovice v r. 1911 .
Po I. světové válce se široce rozvinul spolkový život a zlepšovala se vybavenost obce (telefon, telegraf, elektrifikace části obce v r. 1926 ...).
V roce 1935 byl čestným občanem Polanky n.0. jmenován T.G.Masaryk.
V obci do té doby převažovala hlavně zemědělská činnost, zaměstnanost se však na počátku 20. stol. začala postupně měnit vlivem industrializace sousedního Svinova, Mariánských Hor a dalších obcí ostravské aglomerace. Po osvobození obce 30.4.1945 obnovila většina předválečných spolků opět svou činnost.
Protože válečné události těžce postihly mnohé oblasti Slezska, vznikla z iniciativy akademické malířky Heleny Salichové, která žila a tvořila v Polance v létech 1923-1975, akce "Budujeme Slezsko", kdy česká města a různé společenské organizace převzaly patronát nad jednotlivými slezskými vesnicemi a městy. Patronem Polanky n.0. se stalo město Tábor. V období od konce války do současnosti se realizovaly v obci mnohé akce sledující zlepšení životního prostředí a občanské vybavenosti. Byly opraveny a rozšířeny komunikace, zaveden místní rozhlas, rekonstruováno veřejné osvětlení, postaveny nová škola a dvě mateřské školy, vyhudováno širokoúhlé kino a sportovní areál v nové škole, zřízen hřbitov s urnovým hájem atd.
V roce 1976 se Polanka stala součástí města Ostravy jako část městského obvodu Ostrava-Poruba. Počínaje rokem 1991 je Polanka nad Odrou samostatným obvodem statutárního města Ostravy
