Památky a zajímavosti Polanka nad Odrou
Zámek - V 2. polovině 16. století zde Sedlničtí z Choltic založili renesanční tvrz. V 60. letech 17. století za Vaneckých z Jemničky upravena v zámek. Od roku 1835 náležel Blücherům, v roce 1895 upraven pseudorenesančně. Zámek chátrá již od počátku 20. století, během války jen minimálně poškozen. Po válce užíváno jako byty - devastováno. Roku 1965 byl vypsán ze seznamu památek kvůli špatnému technickému stavu a určen k demolici, z důvodu nedostatku peněz však k demolici nikdy nedošlo. O pět let později místní JZD projevilo budovu zámku užívat jako sýpku - sklad obilnin a jiných plodin. Historická budova byla zakonzervována (nová fasáda, střecha a okna) a upravena k potřebám zemědělců (špatný technický stav tedy pominul, zámek se však znovu nikdy nezapsal). V roce 1995 vráceno v restituci, do roku 2005 užíváno jako sýpka, nyní chátrá. Restituenti - rodina Doleželových chtějí historickou budovu zbourat, místní občané však tvrdě protestují. Na demolici a následně o lukrativní pozemky má zájem místní podnikatelka Bendžalová ze sousedního Penzionu BEN. Obec pod vedením starosty Přemysla Kaspříka (ODS) nikdy neprojevila zájem zachránit tuto cennou stavbu, která dělá důležitou identitu Polance nad Odrou!
Patrová čtyřkřídlá budova kolem nevelkého dvora. Na vstupním průčelí barokní portál se znaky stavebníka. Fasády převážně hladké. V přízemí zbytky renesančních kleneb, v patře zbytek renesančních nástěnných maleb.
Smírčí kříž - Nejstarší dochovanou památkou v Polance Smírčí kříž je ze 16.-17. století, nacházející se u polní cesty vedoucí od Klimkovic ve směru na kostel ve Staré Bělé. Tato cesta se nazývá Mozgal asi proto, že roku 1805 upomínají tažení ruských vojsk za napoleonských válek. Podle místní kroniky měly být kříže 3, ale zachoval se jen jeden, tyto kříže měly označovat hromadné hroby zemřelých ruských vojáků.
Dominantou obce je také kostel sv. Anny. V roce 1872 byl založen Spolek stavební kostela v Polance, do kterého přispěla hraběnka Karolina z Berolingen částkou 40 tisíc zlatých. Tato suma byla v roce 1885 navýšena na 95 tisíc zlatých. V roce 1891 začala jednání o stavbě a 20. ledna 1892 byl posvěcen základní kámen. Stavbu od počátku provázely těžkosti. Základy kostela musely být kvůli tekoucím pískům v podloží zpevněny dlouhými dřevěnými piloty. I přesto se podařilo stavbu dokončit 26. září 1893, kdy byl slavnostně vysvěcen věžní kříž. O několik dní později, 4. října 1893, se však chrámová věž zřítila k zemi. Kníže Blücher po této události chtěl postavit jen malou zvonici, ale c. k. zemská slezská vláda mu nařídila postavení nové věže, 22 metrů vysoké, s hodinami, střešní makovicí a kovaným železným křížem, na jeho vlastní náklady. Kníže Blücher se sice podřídil, avšak poté kostel prohlásil za soukromý majetek, obehnal jej plotem a zakázal do něj přístup veřejnosti. Tento stav trval až do 1. prosince 1898, kdy byl kníže ukonejšen částkou 30 tisíc zlotých z nadace hraběnky Karoliny a zvony se opět rozezněly. Kostel byl pak slavnostně vysvěcen 22. dubna 1900.
