Historie obce Pustkovec
Rokem 1377 je datována první dochovaná písemná zmínka o Pustkovci, kdy je uveden v jedné z listin o dělení Opavska mezi syny knížete Mikuláše II. Listiny byly vydány 18. dubna 1377. Ta z nich, která vymezuje díl knížat Václava a Přemka, obsahuje údaj o Pustkovci. Z textu vyplývá, že Pustkovec tvořil manský statek, jehož držitelé podléhali jako leníci knížecí komoře. Správu obce obstarávala vrchnost, jež zde dosazovala rychtáře jako pomocníka matrimoniální správy.
"Pustkovec byla malá dědinka nedaleko Ostravy, na kterou se občané dívali přes vršky hald a černých komínů. Průmyslové velkoměsto ve dne v noci hřímalo jako příboj. Pokřik oráčů na polích a písničky pasáků koz a krav z mezí a polí letěly k městu a od města doléhal vzdálený hlomoz hutí, továren a šachet. Průmyslová oblast se rozlévala na obzoru jako širé moře ve dne dýmné, v noci žhoucí...."
(Vzpomínky spisovatele Jana Rohla na rodnou ves)
Původně patřil Pustkovec k opavskému politickému okresu a klimkovickému soudnímu okresu.
Dne 1. září 1896 byla obec Pustkovec přidělena pod okresní hejtmantsví Bílovec. Příslušnost k soudnímu okresu Klimkovice zůstala zachována. Dne 1. července 1954 došlo k připojení Pustkovce k okresu Ostrava. Dne 20. května 1957 byl Pustkovec sloučen s Porubou a připojen k městu Ostrava. Plenární zasedání Národního výboru města Ostravy dne 14. září 1990 schválilo vznik 22 městských obvodů mezi nimi byl i Pustkovec.
Charakter obce se zcela změnil městskou zástavbou, na kterou bylo pustkoveckým občanům zabráno přes 300 ha pozemků. Na polích dnes stojí domy Hlavní třídy, budovy Vysoké školy báňské, vozovna dopravního podniku, Domov důchodců, 7. a 8. stavební obvody, sídliště Nový Pustkovec, atd..
Výstavba sídlištního celku v západní části Ostravy dopadla na Pustkovec jako morová rána a proměnila nejen samotný ráz vesnice, ale i celého jejího okolí. Pustkovec ztratil své bývalé postavení samostatného sídla, jméno, katastr. Postupné bytové zástavbě padlo za oběť 30 obydlí a různých hospodářských zařízení, hřbitov, rybník, obecní váha, obrovská stodola (v místním názvosloví známá jako koráb), atd.
Během prudké okolní výstavby byla na celém území vyhlášena stavební uzávěra. Na několik roků byl zastaven rozvoj obce a pomalu docházelo k chátrání bytového fondu i hospodářských budov.
Znak městského obvodu
Od roku 1748 používala vesnice obecní pečeť barokní kartuš s orlicí, nad níž se vznášela koruna. Byl to symbol, odvozený z erbu majitele panství Gianniho. Po zasvěcení místní kaple Andělům strážným získala obec duchovní středisko a tím ve své době symbolický základ pro svůj další rozvoj. Občané proto přijali do obecního pečetidla postavu anděla v oblacích držícího palmovou ratolest. Anděl se zlatými vlasy a křídly, ve stříbrném šatě, stojícího na zeleném pažitu v modrém poli tvoří dominantu znaku. Se znakem bylo městskému obvodu uděleno právo užívat i prapor, na kterém je v modrém poli postava anděla.
Erb je významnou součástí identity městského obvodu, výrazem tradic a dějin obce. Symbolizuje svébytnost obce obnovenou v roce 1990. V obrazové zkratce vyjadřuje odlišnost v množině obvodů města.
Vznik jména Pustkovec
Za dlouhé historie obce bylo možno zaznamenat různé podoby jména. Pustkowecz, Pustkowicz, Pustowetz, Pustkovec. Místní jméno Pustkovec je odvozeno přivlastňovací příponou -ovec, k občanskému jménu Pustek, které je domáckou podobou složeného obecného jména Pustimír, v němž pust- pustý a mir- jméno, sláva, později svět a mír. Hypotetická domněnka o názvu obce pocházejícího z množství písku na pustkoveckém území není doložena.
