Památky a zajímavosti Vítkovice
I Vítkovice mají své historické památky. Je to například kostel sv. Pavla, empírový zámek, budova radnice z r. 1902, měšťanská chlapecká škola a národní kulturní památkou je dolní oblast Vítkovic - industriální areál želelzáren.
Kostel sv. Pavla 1886, na Mírovém náměstí
Neogotická stavba podle návrhu Augusta Kirsteina je dominantou náměstí. Původní stavbu navrhl Gustav Meretta, ředitel arcibiskupské stavební kanceláře v Kroměříži. Jedna z možností byla unikátní celoželezná konstrukce, z té však sešlo. Z Merettova návrhu se realizovala idea italské zvonice. Byla postavena nejdříve a sloužila jako vodárenská věž a požární pozorovatelna. V letech 1883 - 1886 k ní byl přistaven trojlodní chrám s kapacitou 800 osob. Kostel byl benedikován 10. října 1886 a na počest ředitele železáren Paula Kupelwiesera byl zasvěcen sv. Pavlovi. Na kostele se nachází obraz Marie Antoníny Kratochvílové. Narodila se ve Vítkovicích a papež Jan Pavel II. ji 13. června 1999 blahořečil. Z věže kostela zní zvuk tří zvonů z vítkovické lité oceli. Jmenují se Karel, Pavel a Ema.
Zámek, Výstavní 99
Nejstarší dochovanou budovou ve Vítkovicích je empírový zámek s klasicistní fasádou postavený Rothschildy v letech 1846 - 47. Sloužil majitelům železáren a bydleli v něm především jeho ředitelé. Byla zde zimní zahrada, salon, hudební salon, jídelna, kuchyň, pracovna, pánský pokoj, salón pro dámy a pokojíky pro služky. Zámek měl nádherné vnitřní zařízení, které se zachovalo, bohužel, jen na fotografiích uložených v archivu vítkovických železáren, jednom z pozoruhodných nejen v naší republice. Krásná zahrada spojovala zámek s ředitelstvím železáren, které stálo nedaleko původního závodu. Zámek nyní patří firmě Vítkovice Holding, a. s., a hlavně zásluhou předsedy představenstva Ing. Jana Světlíka se vrací do původní krásy
Radnice 1902, Mírové náměstí č. 1
Neogotická stavba vídeňského architekta Maxe von Ferstela je jednou z dominant náměstí. Cihlové prvky průčelí procházejí do vnitřních prostor budovy, monumentální schodiště se secesními svítidly vede do krásné obřadní síně. Dochovaný interiér chodeb je protkán historií. Pamatuje zde sídlo obecní samosprávy, obecní spořitelnu i policejní prostory. V jejích zdech byla knihovna i archiv.. Navštívilo ji několik prezidentů a mnoho slavných osobností. Nově upraven je radniční dvůr, ze kterého lze obdivovat desítky komínků a věžiček, které jsou v náruči radnice náměstím procházejícím utajeny.
Měšťanská škola chlapecká 1893, Jeremenkova 2 (historický vchod je na ul. 1. máje)
Děti ze vsi Vítkovice chodily do školy pěšky do Moravské Ostravy. Majitel železáren Salomon Mayer Rothschild proto dal již v roce 1843 postavit první školu pro děti zaměstnanců železáren i pro děti z vesnice. Stála v areálu železáren. Nedaleko náměstí, dnes v areálu nemocnice, byla závodní obecná škola dívčí, které se říkalo klášterní. Budova první měšťanské školy chlapecké podle návrhu Hanse Ulricha měla ředitelnu se sborovnou, 6 učeben, kreslírnu, 4 kabinety na učební pomůcky a byt školníka. Byla rozšiřována a využívána pro všeobecnou živnostenskou školu pokračovací. V další související budově z roku 1923 (brněnský architekt Jaroslav Syřiště) sídlila odborná škola pro ženská povolání. Dnes celý areál slouží Střední a Vyšší zdravotnické škole.
Dolní oblast Vítkovic je národní kulturní památka nacházející se poblíž centra Ostravy ve Vítkovicích. Zahrnuje rozsáhlý industriální areál Vítkovických železáren s unikátním souborem industriální architektury. Souboru tří na sebe navazujících celků - černouhelného dolu, koksovny a vysokopecního provozu - se také říká Ostravské Hradčany. Oblast je zapsána v seznamu Evropského kulturního dědictví a aspiruje na zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO.
Prvotní podnět k založení Vítkovických železáren vzešel 9. prosince 1828 od olomouckého arcibiskupa Rudolfa. Provoz Rudolfovy huti byl pak zahájen v polovině září roku 1830. O rok později zde vznikla koksovna. První vysoká pec na koks byla zapálena v roce 1836, druhá o dva roky později. V roce 1852 byl v blízkosti huti založen důl Hlubina. Postupem času bylo v provozu šest vysokých pecí, které byly postupně odstavovány až do 27. září 1998, kdy byl proveden poslední odpich.
Pojmenování Ostravské Hradčany je překvapivě staršího data, než se lidé domnívají. Vzniklo již za dob první republiky, kdy byla v oběhu poštovní známka s motivem Pražských Hradčan a nápisem "Československo - Hradčany". Spolu s ní byla vydána také známka s panoramatem Vítkovic a nápisem "Československo - Mor. Ostrava". Lidová tvořivost pak vykonala své a vzniklo označení Ostravské Hradčany.
Po ukončení výroby železa se diskutovalo, co s bývalým průmyslovým areálem. Myšlenku jeho zbourání převážil názor revitalizace objektu a jeho zachování jako technické památky pro budoucí generace. V červnu 2002 byla nařízením vlády Dolní oblast Vítkovic prohlášena národní kulturní památkou. V prosinci 2008 se pak jako jedna ze čtyř českých památek dostala na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví. Památkáři rovněž vyvíjejí úsilí o zapsání oblasti na seznam světového dědictví UNESCO, tato snaha však zatím nebyla úspěšná.
V září 2009 získal projekt na oživení a nové využití vysokých pecí a dalších památkově chráněných objektů půlmiliardovou dotaci z prostředků Evropské unie a České republiky. Zájmové sdružení právnických osob, které ji obdrží, by nejcennější části Dolní oblasti mělo obnovit nejpozději do roku 2013.
