Památky a zajímavosti Šárovcova Lhota
V obci Šárovcova Lhota najdeme tyto zajímavé lokality: Hrádek, cihelna, Georgův hostinec a sochu Aloise Jiráska.
Hrádek
Nachází se asi 500 m východně od obce. Tento hrad byl zřejmě staroslovanský z dob prvního osídlení Čech. Byl dřevěný a dosti značné rozlohy. Pověst praví, že za válek poskytoval úkryt mnoha obyvatelům. Pod hradem byl velký rybník a dle pověsti vedla z hradu tajná chodba až na Libín, kde prý stával u „Třech dubů“ taktéž hrad. Kolem roku 1890 se v okolí hodně stavělo a bývalá majitelka Bělohradu, Anna z Assenburgu, otevřela na Hrádku pískovnu. Kolem roku 1900 otevřel na protějším kopci pískovnu mlynář ze Lhoty. Bylo zde nalezeno mnoho ohořelého trámoví a jiných věcí (zrezivělé kopí, meče, sekery, kosti lidské i zvířecí). Byl otevřen též roubený sklep s množstvím pálených popelnic z cihlářské hlíny. Ty však na vzduchu popraskaly. Tehdejší učitel F. Danihelka tyto slepoval a posílal do zemského muzea v Praze. Z jiných předmětů nezůstalo nic zachováno, protože o tyto věci neměl tehdejší lid zájem. Dle lidských kostí se dá soudit, že zde bylo pohřebiště a kosti zvířecí dávají soudit i o obětišti.
Při archeologickém průzkumu bylo zjištěno, že Hrádek měl rozměry 170x140 m a byl opevněn na východní straně valem a příkopem. Na jižní straně byla vybudována z mohutných dubových trámů a vepřovic věž, která zanikla požárem a dle keramických úlomků pocházela z roku 1250. Opevnění bylo obnoveno a zaniklo na rozhraní 13. a 14. Století. Význam Hrádku spočívá v jeho značných, netypických rozměrech.
Cihelna
Kruhová cihelna, která v minulosti patřila pod Velkostatek a panství Bělohradské hraběte Augusta Merveldta, jenž nechal cihlářské objekty v roce 1921 postavit podle plánů Theodora Kleina, je dnes unikát. Podle majitele se jedná o jednu z posledních ve své hmotě a původních materiálech neporušených cihelen s pecí typu Hoffmann. Její vybavení se však nezachovalo, proto shání jakoukoli drobnost ze starých cihelen, která by původní výrobu přiblížila návštěvníkům.
Cihly se tu pálily přibližně do roku 1962. V roce 1965 areál koupilo zemědělské družstvo, které prostory předělalo na sušárnu obilí, a k tomuto účelu objekt sloužil ještě poměrně nedávno.
Před lety ale hrozilo, že by cihelna mohla být zbourána a kamenné zdivo a dřevěné trámy rozprodány jako stavební materiál. Vedení obce proto podle starosty Pavla Vícha přivítalo, že se našel zájemce, který usiluje o zachování cihelny v původní podobě a navíc tam buduje menší muzeum se zaměřením na cihlářství a místní tradice. Vzhledem k absenci kostela je totiž zdejší čtyřicetimetrový komín jedinou dominantou, viditelnou z širokého okolí Šárovcovy Lhoty. Na nádvoří cihelny se navíc postupně vrací i společenský život, který se tam v podobě trhů a dražeb dobytka i jiných akcí v meziválečném období odehrával.
Georgův hostinec v Libíně
Pozoruhodnou stavbou zcela odlišnou od ostatních, je bývalý Gregorův hostinec. Je to patrová, roubená stavba, postavená při cestě v dolní části osady někdy okolo roku 1866. Nechal si ji postavit Ivan Ivanovič Kubišta , jak sám napsal „podle švejcarského mustru“. Kubišta byl milovníkem a propagátorem ruského života a ruské kultury v 19. století. Angažoval se v tomto směru i tak, že se v roce 1867 připojil k F. Palackému a F. L. Riegrovi na jejich tzv. slovanské pouti do Moskvy. Za první světové války byly Kubištovo stavení a hlavně samotný Libín uznány za tak odlehlé a tedy bezpečné, že tu byly ukryty některé důležité listiny T. G. Masaryka.
Socha Aloise Jiráska
Bustu spisovatele navrhnul sám Jan Štursa a podobu pískovcovému kameni podle ní vtisk sochař Jan Kyselo z Hořic. Busta je umístěna pod osadou Libín v místě kde říčka Javorka obtéká zdejší vrch. Ke slavnostnímu odhalení pomníku došlo v roce, kdy mistr slavil 70. narozeniny, přesněji 17. července 1921. Pokud chceme pomník navštívit, stačí se vydat třeba po zelené turistické značce z malebné Šárovcovy Lhoty přes Libín do Ostroměře. Sem se lze dopravit třeba vlakem.
