Historie obce Staré Sedlo
Kdy přesně obec Staré Sedlo vzniklo, nám není známo. První dochovaná zmínka o něm však pochází již z roku 1249. Tehdy bylo označováno jako "Sedlo". Staré Sedlo bylo v této době jako tvrz předsunutým opevněním loketského hradu. Zdejší tvrz stávala na ostrohu pravého břehu řeky Ohře, kde k řece přitéká malý potůček. Roku 1397 postoupil král Václav IV. tuto tvrz jako součást sokolovského panství městu Lokti, které ji pak už drželo natrvalo. Přesnou dobu, kdy tvrz zanikla, bohužel nevíme, podle některých domněnek se tak stalo již v 15. století.
K roku 1414 tehdy již farní ves náležela hradu Hartenberg, později patřila k Falknovu. Od roku 1454 se pro ves začal používat název Staré Sedlo. Roku 1573 se objevuje první zmínka o minerálním závodu ve Starém Sedle. Zdejší minerální závod Svaté Trojice tak byl nejstarším závodem na výrobu kamence a zelené skalice na Sokolovsku.
V letech 1707-1711 v obci proběhla výstavba kostela Nejsvětější Trojice. Roku 1788 pak při něm byla zřízena lokálie (menší fara). V polovině 18. století mělo Staré Sedlo přibližně 53 domů. Dne 25. 8. 1760 bylo Karlu Josefu Klugemu, správci minerálních závodů ve Starém Sedle, povoleno dolování uhlí a minerálů. Před rokem 1816, kdy byl správcem minerálního závodu podnikavý loketský průmyslník František Miessl, byl na místě starého kverkovského domu postaven pozdně barokní zámek. Roku 1826 byl zdejší závod rozšířen o novou kamencovou a skalicovou varnu, postavenou při řece Ohři, odkud byla po čase přemístěna. O tři roky později zde J. D. Starck zavedl také výrobu modré skalice. V roce 1830 byla zahájena výstavba nové silnice z Karlových Varů, Lokte přes Staré Sedlo do Sokolova, Kynšperku a Chebu jako náhrada za starou poštovní silnici spojující Erfurt s Prahou. V první polovině 19. století v důsledku zakládání uhelných dolů zanikl loketský městský dvůr, dnes tu po něm ani po tvrzi nejsou již žádné stopy.
Roku 1854 byla při zdejším kostele Nejsvětější Trojice postavena nová fara.
Rok 1861 se do historie Starého Sedla zapsal černým písmem. Dne 4. září totiž obec postihl velký požár, při kterém shořelo celkem 52 domů, fara a kostel. Na 90 rodin se tak ocitlo bez přístřeší. Na konci 19. století je Staré Sedlo v Ottově naučném slovníku uváděno jako farní ves se 186 domy a 1 574 obyvateli, v obci je uváděn kostel Nejsvětější Trojice, trojtřídní škola, sklárna, doly na kamenečnou břidlici a hnědé uhlí a mlýn. Hejtmanstvím a poštou obec patřila pod Falknov. V této době ve starosedelském minerálním závodě začalo postupné omezování a následně i ukončování výroby síry, kamence a zelené skalice.
