Památky a zajímavosti Hustopeče nad Bečvou
K nejvýznamnějším památkám městyse patří hustopečský renesanční zámek, kostel Povýšení sv. kříže s ohradní zdí, na níž je umístěno 14 barokních soch, krypta u nádraží, socha sv. Floriana, socha sv. Jana Nepomuka a větrný mlýn v Porubě.
Mlýn v Porubě, který pochází z roku 1853, je holandského typu, u něhož se otáčí pouze kuželovitá střecha s křídly. Proto také mohl být, i když jen na ploše 28 m2, obýván mlynářem. Naposledy se zde mlela mouka ještě před koncem druhé světové války. V 50. letech, v době socialistického budování družstev, byl barbarsky obestavěn zemědělskými stavbami. Dnes se tuto ojedinělou technickou památku snaží zachránit majitel - Městys Hustopeče nad Bečvou.
Významným kulturním bohatstvím je na ohradní zdi kostela umístěný soubor 14 barokních soch, které představují světce. Sochy prý nechal postavit v polovině 18. století majitel hustopečského panství Alois Podstadský z Veselíčka. V současné době probíhá jejich restaurace. Sochy byly převezeny do restaurátorských dílen. Některé prodělávají drobnější úpravy, pět soch opravy rozsáhlé.
Kostel Povýšení sv. Kříže je pozoruhodnou stavbou, a to z historického i uměleckého hlediska. Vysoký, pozdně goticko-renesanční chrám o jedné lodi je z let 1597 až 1611. Jeho okna jsou vyzdobena barevnými malbami na skle. Nejvzácnějším uměleckým dílem je však dřevěná kazatelna z poloviny 18. století, stejně jako 14 barokních soch na ohradní zdi. Kolem kostela býval v minulých staletích hřbitov. Současný hřbitov je umístěn nedaleko budovy základní školy. Jeho součástí jsou starobylé pískovcové pomníky členů rodiny Baillou a hrobem Václava Kerauše, kmotra Karla Havlíčka Borovského.
Renesanční zámek z roku 1596 s nejkrásnějším arkádovým dvorem na Moravě byl postaven pro Karla ze Žerotína a jeho syna Viktorina v poslední čtvrtině 16. století jako renesanční čtyřkřídlá budova s arkádovým dvorem kolem pravoúhlého nádvoří. Nižší severní křídlo bylo přistavěno později a celý objekt obnoven po roce 1740 za Jana N. Podstatského z Prusinovic. Arkády, z části práce italských kameníků, mají reliéfní výzdobu a na průčelí budovy se místy zachovalo sgrafito. V letech 1953 až 1964 dostal zámek novou střechu a v roce 2001 změnil majitele. Dosavadní správce, rožnovské Valašské muzeum v přírodě, jej převedl na hustopečský úřad městyse. Dlouholetým úsilím o převod tak získal městys právo rozhodnout o budoucnosti zámku a vdechnout zchátralé stavbě nový život.
