Památky a zajímavosti Kdyně
Obci Kdyně můžeme najít spousty historických památek mezi které patří kostel sv. Mikuláše, Radnice, Synagoga, Fara, Zámeček, Dům čp. 89 a pomník padlým.
Kostel sv. Mikuláše
Kostel je nejvýznamnější památkou Kdyně. Nejstarší zprávy o svatyni pocházejí ze 2. poloviny 14. století. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž přístupná hrotitým portálem je patrně výsledkem pozdní gotické výstavby. V r. 1734 byla věž zvýšena a opatřena novým krovem s cibulovitou bání, která tvoří dodnes charakteristickou siluetu Kdyně. Její tvůrce V. Fischer pocházel z Furthu (Bavorsko). V r. 1763 - 1768 byl kostel rozšířen o boční kaple, prodloužena loď a kostel vybaven novým mobiliářem. Stavbu financovali Stadionové, jejichž znak je dosud umístěn na průčelí kostelní fasády. Hlavní oltář, který je patrně prací F. Ringelhahna, nese obraz sv. Mikuláše od I. Raaba.
V blízkosti kostela sv. Mikuláše stával ještě kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o velice starou svatyni, která byla podle svého prastarého zasvěcení patrně ještě předchůdcem dnešního kostela. V polovině 17. století je kostel sv. Petra a Pavla připomínán jako pustý. Dnes po něm nejsou stopy.
Velká vzdálenost kostela od města sváděla měšťany k myšlence vystavět na kdyňském náměstí kostel nový, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Konkrétní podobu získal tento projekt kolem r. 1660. Osadníci svezli materiál, ale na protesty faráře museli od stavby upustit. Znovu ožila myšlenka na zřízení kostela mezi léty 1887 - 1902, tenkrát však chyběly finanční prostředky a tak zůstalo kdyňské náměstí bez kostela.
Kaple v Kostelní ulici
Pod kdyňským kostelem, v aleji kaštanů, stojí kaple, v níž byla donedávna uchovávána dřevěná pieta z konce 14. století.
V téže ulici, nedaleko školy, se nachází další kaple z 2. poloviny 18. století, obsahující dřevěnou sochu sv. J. Nepomuckého v nadživotní velikosti. Socha pochází z kaple, která do r. 1873 stála u dolní kašny na náměstí.
Radnice
Mohutná dvoupatrová budova radnice stojí na náměstí. V r. 1781 shořela celá jižní strana náměstí i s radnicí. Nově vybudovaná radnice se skládala ze zděného přízemí a dřevěného patra. V r. 1850 rozhodli radní tuto stavbu zbořit, zakoupili sousední dům čp. 2 a na spojených parcelách vybudovali radnici novou. Tato mohutná, ale slohuprostá byla dokončena r. 1852 a r. 1871 obohacena o plechovou věžičku s hodinovým strojem. Poslední úpravy v r. 2000 dodaly radnici zcela novou venkovní fasádu.
Při radnici stojí brána staré přádelny ozdobená sochou ležícího lva, v areálu bývalé přádelny jsou zachovány ještě některé staré tovární budovy. Z nich nejvýraznější je hala se štíhlou věží krytou cibulovou bání.
Synagoga
Jedná se o objekt bývalé židovské synagogy ve Kdyni, která je podle hodnocení odborníků vyjímečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší v Západních Čechách. Postavena byla v letech 1862 - 1863 v historizujícím, neorománském slohu poblíž náměstí. Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Uvnitř také bývala od roku 1871 pamětní deska se jmény hlavních stavebníků, kterými byli např. Isak Augstein, Eliáš Klaubr nebo Jakub Hutter. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. Teprve od roku 1993 se z podnětu referátu Okresního úřadu Domažlice začal o stavbu zajímat Památkový ústav v Plzni, pak i Židovská náboženská obec v Plzni, která zprostředkovala velice cennou pomoc Židovského muzea z Prahy, jmenovitě pana PhDr. Arno Paříka.
Ministerstvo kultury ČR ji na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni prohlásilo za národní kulturní památku. V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně. Součástí stavby je dnes též nově otevřeno Informační centrum města Kdyně.
Fara
Budova fary se nachází ve Staré Kdyni. Patří k ní i brána a hospodářské příslušenství.
Zámeček
V blízkosti fary stojí budova tzv. zámečku. Objekt byl postaven v prostoru středověkého dvora. Po majitelích rýzmberského panství se zde od 2. poloviny 17. století střídali různí vrchnostenští úředníci a statkáři. Za Slavíků, který objekt zakoupili v r. 1796, je prvně nazýván „zámečkem". Jeho podobu zachytil německý spisovatel a malíř Moritz von Schwind, který zde pobýval na počátku 20. století. V 80. letech 19. století zámeček vyhořel, ale byl znovu opraven. Čeněk Rendl, který jej zakoupil v r. 1903, přebudoval objekt na penzion, v němž trávili sezonní dovolenou čeští malíři a literáti. Dnes je v zámečku pohostinství, které pro jeho osobitou atmosféru vyhledávají především místní štamgasti.
Dům čp. 89
Nedaleko od zámečku, při hlavní komunikaci, stojí čp. 89. Mohutný přízemní dům s roubenými stěnami v kožichu, pochází ještě z konce 18. století a náleží mezi významné ukázky staré zástavby města.
Pomník padlým
Na nově zrekonstruovaném náměstí ve Kdyni , které je osázeno čtyřmi řadami lip, stojí pomník padlým z r. 1924 od V. Bretschneidera a památník „Lidé bděte" z r. 1952 od K. Kuneše.
Rozhledna Koráb
Svoji nadmořskou výškou 772,90 m náleží Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. První myšlenky o výstavbě rozhledny měli kdyňští turisté již v r. 1902. V r. 1938 se podařilo na vrcholu Korábu vystavět dřevěnou rozhlednu s malou chatou. Po válce byla konstrukce z klád potlučena prkny. V této podobě existoval Koráb až do konce 80. let, kdy byla staré rozhledna odstraněna. V r. 1992 byla dokončena nová rozhledna.
