Okolí a příroda Koloveč
Zajímavá je také vycházka na zříceninu hradu Netřeb. Tento zalesněný kopec (3 km jihozápadně od Kolovče) je státní přírodní rezervací. Roste tam na 200 mohutných tisů starých až 600 let. Na některých místech mají kůru sloupnutou a na holém kmeni roste otrus žlutý. Pro veřejnost tyto tisy objevil dr.Ladislav Čelakovský, který často pobýval v chudenickém zámku hraběte Jana R. Černína. Na tyto tisy se zde byl podívat v r. 1910 botanik prof. Ascherson z Berlína. Na vrcholu je zřícenina hradu Netřebu, který vznikl ve 14. století v době pánů z Rýzmberka, ale již v 15. století byl pustý, vypálený. Zůstala jen část hranolové obytné věže, zbytky zdí, příkop a valy. Na Netřebu ze vzácnějších rostlin můžeme najít lýkovec, lilii zlatohlavou, barvínek a na pastvinách v podhradí i hořec.
Pět kilometrů jihovýchodně od Kolovče směrem na Chudenice je v lese empirový zámeček Lázeň - od r. 1859 bývalé letní sídlo hrabat Černínů. Nad Lázní na kopci je rozhledna „Bolfánek" upravená z věže bývalého poutního kostela sv. Wolfganga, zrušeného r. 1785. Pod Bolfánkem najdeme v lesích tzv. Americkou zahradu - přírodní rezervaci se vzácnými cizokrajnými, zvláště severoamerickými dřevinami. Nejvzácnější a zároveň největší evropský exemplář dřínu floridského je jedle douglaska, 40 metrů vysoká.
Asi 3 kilometry severně od Kolovče je na kopci u Srbic románsko-gotický kostelík sv.Víta z 12. stol., nejstarší stavba v okolí. Na polích okolo kostelíka se nacházelo mnoho střepů a předmětů z dob před více než tisíci lety. Místo bylo osídleno již v době předhistorické. Na gotickém ostění vchodu na hřbitov jsou vybroušené zářezy, prý z doby, kdy husité tudy táhli proti křižákům (bitva u Domažlic r. 1431) a z dob válek napoleonských, a tehdy si zde o ostění bojovníci ostřili své zbraně.
Městys Koloveč se rozkládá ve východní části okresu Domažlice. Okresní město Domažlice je vzdáleno 15 km jihozápadním směrem, krajské město Plzeň 50 km severovýchodně. Zeměpisná poloha Kolovče je 49,5 stupňů severní šířky. Vlastní městys leží v nadmořské výšce 425m.
Od roku1991 tvoří městys Koloveč dvě části a to hlavní část Koloveč a dále část Zíchov, která je vzdálená cca 3 km východně od hlavního sídla Koloveč. Spravované území tvoří katastrální území Koloveč a Zíchov. Katastr obce má rozlohu 14 km2, z toho rozloha samotného sídla městys Koloveč je 2 km2 a sídla části Zíchov 0,5 km2.
Městys Koloveč je také přirozeným spádovým centrem pro okolní obce a jejich občany ať již z hlediska dostupnosti základních služeb, pracovních příležitostí, zajištění předškolního a základního vzdělávání dětí tak i hlediska možnosti provozování různých zájmových, volnočasových a společenských aktivit občanů.
Podle fyzicko-geografického členění se nachází na jihozápadním okraji poberounské soustavy v Plzeňské pahorkatině, jejímž nejvyšším vrchem je 773 m vysoký Koráb u Kdyně. Výška kopců v okolí Kolovče nedosahuje ani 600 m /Radlice 598 m a Holec 574 m/.
Koloveč patří do povodí Radbuzy. Z území obce vytékají dva potoky: Mimovský potok teče z Kolovče přes Květkovice a Mimov do Osvračína, kde se vlévá do Zubřiny /a s ní u Staňkova do Radbuzy/ a z bývalého koupaliště pod Holcem vytéká Srbický potok, který se vlévá u Kamenice rovněž do Radbuzy.
Koloveč je obklopen ze všech světových stran zalesněnými pahorky a vrchy s dobrými vyhlídkovými možnostmi. Západní svah Hájů prodlužuje lesík zvaný Na Motvičkách, kde v místech dnešních objektů stála ve středověku chmelnice. Ta dodávala chmel do pivovaru v Kolovči v prostorách Panského domu. Dnes jsou to domy č. 35 a 145.
