Památky a zajímavosti Koloveč
Muzeum techniky a řemesel a keramická dílna v Kolovči, kde najdeme výstavu Kolovečská keramika a starý mlýn, který přemílá staré báby na mladá děvčata. V obci také najdeme Kostel Zvěstování Panny Marie, faru a Kolovečskou Radnici.
Muzeum techniky a řemesel a keramická dílna
Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 900 m2 a více než 6.000 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se provozovaly na venkově. V současnosti se v muzeu nachází 46 kompletních řemeslných dílen, živností a dalších 12 technických expozic. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny - řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sedlářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou a hodinářskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, koloniální obchod, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičskou zbrojnici. Součástí prohlídky je hrnčířská dílna rodiny Volfů, která je stále v provozu. Již od r. 1785 vyrábí v Kolovči rod Volfů tradiční lidovou keramiku. Hrnčířské řemeslo se v této rodině dědí z otce na syna již po sedm generací. Rodinnou tradici založil Lambert Wolf a v současnosti v ní pokračuje Rudolf Volf se synem Martinem. Kolovečská keramika je charakteristická svým červenohnědým střepem a tradičním dekorem. Od r. 1900 se vyrábí také tmavě modrá keramika. Všechny výrobky jsou vyráběny ručně a do dnešních dnů jsou dodržovány původní technologické postupy. Za svou práci byl Rudolf Volf jmenován „Mistrem lidové umělecké výroby" a v r. 2001 obdržel z rukou ministra kultury titul „Nositel tradice lidových řemesel".
V muzeu najdeme starý mlýn, který přemílá staré báby na mladá děvčata.
R. 1879 napsal Jan Neruda do Humoristických listů tento veršík:
„Máte-li kde starou pannu škaredou a zvetšelou, pošlete ji do Kolovče, oni Vám ji přemelou."
Fara a kostel Zvěstování Panny Marie
První historické zmínky pocházejí ze 16. století. V roce 1729 kostel vyhořel, ale již v roce 1732 byla dokončena jeho barokní přestavba včetně výstavby nové fary. Pozůstatek původní věže byl upraven na sakristii a první patro jako oratoř, spojena krytou pavlačí s farou. Velkou zásluhu na opravě kostela a výstavbě fary měli patroni kostela Černínové z Chudenic.
Roku 1868 byla kostelní loď o 5 metrů prodloužena a po 10 - ti letech se dostavěla i věž vysoká 35 m, která je dominantou středu městyse. Zařízení kostela je novodobé, unikátní je především originální plastika „křížová cesta" , která zdobí vnitřní stěny kostelní lodi. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1776.
Kolovečská Radnice
Původní stavba radnice vyhořela při velkém požáru v roce 1729. Tehdy bohužel shořely nejstarší listiny (dekrety o udělení práv - např- trhového, hrdelního apod.), kroniky a další doklady, včetně celého archivu městečka Koloveč. Budova se pravila jen provizorně a posléze v letech 1826 - 1830 byla vystavěna radnice nová s věžičkou a hodinami (původně slunečními). Dnes je již budova využívána jako knihovna a spolková místnost.
