Historie obce Místo
Ve 14. století v této oblasti začíná těžba železné rudy, z konce 15. století se nám dochovaly zmínky o louce se štěpnicemi, nazývané pro svůj malý sklon Placz. V polovině 16. století, v době, kdy Lobkovicové otevírají v okolí Hasištejnu další doly, bylo na tomto místě založeno horní městečko, pojmenované podle louky, na které vzniklo - Placz. Přesné datum vzniku není známo, ale historicky první zmínka o městečku pochází z roku 1569. Zakladatelem Místa byl s největší pravděpodobností Šebestián z Lobkovic, jeden z tehdejších držitelů Hasištejna. Roku 1572 zde byl postaven kostel, r. 1586 správu nad městečkem převzal na následujících deset let Maxmilián z Lobkovic. O dva roky později už zde byla fara, a mše sloužil protestantský farář. V této době bylo Místo nejmenším krušnohorským horním městem. Výnosy dolů však brzy klesly, a obec se tak nerozvinula tolik, jako jiná krušnohorská horní města. Měla však jednu důležitou výsadu - stala se střediskem cechů okolních vesnic. Byly tu soustředěny sběrné cechy pláteníků, krejčích, zedníků, kameníků, tesařů, kolářů a bednářů. Po třicetileté válce zcela ustalo zdejší dolování, lidé si tak museli hledat jiné zdroje obživy. Většina našla uplatnění v zemědělství a v lese. Oproti malým políčkům, která svým majitelům stačila sotva k přežití, dosahovalo intenzívní hospodářství panského velkostatku velkých výnosů. V této době se do Krušnohoří dostává paličkování krajek, které se i zde stává určitým zdrojem příjmů.
