Historie obce Kytlice
Rozhodující význam pro vznik a vývoj zdejšího osídlení měla říčka Kamenice. Její síla poháněla vodní kola. Kamenice patřila od nejstarších známých dob k majetkům děčínské kastelánii. Od té se oddělilo kolem poloviny 13. století území Českokamenicka a Benešovska. Na tomto území se zformoval rod Markvarticů. Na konci 13. století skončil pozemek v rukou pánů z Michalovic, kteří začali s kolonizací území. Od roku 1758 působí Kytlice jako nová ves.
Českokamenicko bylo koncem 14. století již prosperujícím krajem. Před polovinou 14. století se na majetku pánů z Dubé vytvořilo samotné panství příslušné k hradu Sloupu (Pirkenštejn) ze 13. století. Po Pirkenštejnech převzali panství Berkové z Dubé. V roce 1412 prodal Hynek Hlaváč z Dubé sloupský majetek hanušovi Velflovi z Vandsdorfu.
Další majitelé byli Vilém z Illburka, Zikmund Vartenberg, Vartenberkové a Berkové byly tehdy dva nejmocnější rody v této části severních Čech. Českokamenicko zůstalo Vartenberkům do roku 1614, kdy muselo být pro dluhy prodáno Radslavovi Vchynskému z Vchynic, jehož rod Kinští nejen podržel kamenické panství až do nové doby, ale získal i panství sloupské. V roce 1945 byly majetky Kinských zkonfiskovány a dědicové Sloupu odešli z Čech.
Zdejší obce byly po skončení války ve velmi svízelné situaci. S vysídlením německého obyvatelstva a s vývojem po roce 1948 prakticky zanikla sklářská tradice. Příčinou nebyl jen nedostatek surovin, paliva a pracovních sil, ale i neschopnost nových provozovatelů. Opuštěné domy chátraly. V Kytlicích bylo nařízeno 36 demolicí. Obrovská změna, kterou obec přeměnila od roku 1945 jí dodala nový ráz. Se stopami sklářské minulosti se může návštěvník setkat na cestách i domech, sklářská tradice stále žije ve vědomí lidí.