Historie obce Jankov
Doba založení Jankova i počáteční období jeho historie je zahalena temnotou. První písemné, a tedy i věrohodné zprávy o něm nalezneme až ve 14. století. Pochází z roku 1352 a týkají se papežských desátků odváděných z farního kostela. Jestliže už tehdy byl kostel farním, můžeme usuzovat, že obec vznikla někdy ve 2. polovině 13. století. První díl jankovské kroniky uvádí, že zakladateli osady, tvrze i chrámu byli rytíři z Vlašimi, kteří se pak psali z Vlašimi a Jankova.
V roce 1418 sem přichází rytířský rod pánů z Talmberka, z nichž první byl Diviš z Talmberka a Miličína. Rod zde vydržel téměř 300 let až do roku 1702, kdy ves poslední z rodu Talmberků prodal Janu Antonínovi, svobodnému pánu Kořenskému z Terešova. Jejím posledním pánem před rokem 1848 byl Otta Chotek z Chotkova. Pak už byl Jankov svobodnou obcí.
Velice významně, ale zároveň tragicky, se obec zapsala do evropských dějin 6. března 1645, kdy se v jejím okolí odehrála krvavá bitva třicetileté války mezi rakouskou a švédskou armádou. Bitva skončila drtivou porážkou Rakušanů a na bojišti zůstalo 7000 mrtvých.
Tuto tragickou událost připomíná památník, mohyla a naučná stezka Po stopách bitvy u Jankova. Další stezka s názvem Okolo rybníků k vyhlídkovému altánu prochází přírodním parkem Džbány-Žebrák.
