Historie obce Mezno
Samotná osada dostala jméno od mezníků, kterými se ohraničovaly pozemky a ve starých spisech je nazývána Mezný nebo Mezné. Obec od počátku patřila k hradu Borotín. Prvně se při něm výslovně připomíná v roce 1517, kdy se sestry Kateřina a Alžběta Malovcová z Pacova dělily o zděděný statek. Půl vsi náleželo Oldřichu Malovcovi z Malovic, ale okolo roku 1530 připadla také k Borotínu.
Dne 26. března 1623 koupila Borotín s Meznem i s ostatními příslušnými vesnicemi Polyxena Lobkovská z Pernštejna a připojila je k jistebnickému panství. Při Jistebnici tyto statky zůstaly až do zrušení roboty.
Z historických dokumentů vyplývá, že obec měla bohatý společenský a kulturní život, o který pečovaly místní občanské spolky. Na začátku 20. století, kdy zde žilo o polovinu více obyvatel než dnes, vznikl roku 1904 Sbor dobrovolných hasičů, který měl 36 členů. Ochotnický spolek založil v roce 1918 pan Fr. Havlík a spolu s hasiči vybudoval jeviště, kde se hrálo divadlo a pořádaly se přednášky či slavnosti. Dále tu byl činný sportovní klub, jenž si na obecním pozemku u rybníka Obecníku zřídil roku 1929 hřiště.
Kromě těchto spolků byly ve vesničce založeny politické organizace sociálních demokratů, československých sociálů a Domovina. V roce 1927 došlo k ustanovení elektrárenského družstva s 25 členy a s podíly po 150 korunách. Obec věnovala na zavedení elektrického proudu 10 tisíc korun a dne 20. června 1929 se zde poprvé svítilo elektřinou.
V dřívějších dobách mívalo Mezno starobylé chalupy s lomenicemi, štíty, komorami a špejchárky, jež malíři rádi malovávali. Několika požáry byl však ráz osady docela změněn, přičemž poslední velký oheň zničil dne 19. října 1919 osm usedlostí.
