Historie obce Výsluní
V minulosti horní město, založené v 16. století na čtvercovém půdoryse s náměstím ve středu. Prvně připomínáno k roku 1547, v roce 1565 se uvádí jako městečko, v roce 1584 se stalo horním městem. Historický význam není dosud doceněn, neboť Výsluní patří mezi nejpozoruhodnější historické městské útvary u nás. Pověst o založení Výsluní říká, že Bohuslav Felix jednou poslal zkušené horníky do hor s příkazem, aby začali kopat v místech, kam dopadne první sluneční paprsek.Ten dopadl právě tam, kde dnes stojí Výsluní:malou osadu, kterou tam pak postavili, pojmenovali Sonnenberg-Sluneční hora. Tato pověst je zachycena i v městském znaku, který městu udělil císař Matyáš roku 1615. Na krátkou dobu přešlo Výsluní do rukou Bohuslava Jáchyma, bratra Jana Valdemara a roku 1589 pak do majetku Jiřího Popela z Lobkovic, se kterým si Jan Valdemar po smrti své milované manželky panství vyměnil. Jiří Popel se však brzy dostal do sporu s císařem a roku 1594 mu byl majetek zabaven. Výsluní se tím dostalo do správy královské komory. Začínající úpadek dolování chtěl roku 1597 císař Rudolf II. zastavit vydáním rozsáhlého horního řádu pro města Horu Sv.Šebestiána, Horu Sv.Kateřiny a Výsluní. Tato tři města byla tímto povýšena na královská horní města s rozsáhlými výsadami. Byli osvobozeni od všech dávek, poplatků, robot i od služeb v královském vojsku. V listině je také uvedeno, že mnohé domy jsou opuštěné a všem, kteří by se do nich chtěli nastěhovat bylo přislíbeno stavební dřevo na obnovu domu. Také potraviny se sem směly dovážet bez cla. Všechny tyto výhody měli nalákat další usedlé. Následující třicetiletá válka byla pro Výsluní katastrofou, dovršenou požárem dne 27.3.1640. Tehdy vyhořelo celé město až na šest malých domků na předměstí. V 19.století již bylo Výsluní prosperující obcí se šesti hospodami, 16 obchody, osmi výrobci hřebenů, kolem 50 tkalců atd.
