Historie obce Libá
Na místě dnešního zámku v Libé stával hrad, který vznikl ve 13. století.První zpráva o něm je z roku 1264, kdy je uváděn chebský rychtář Ruprecht z Nového Libštejna(Libé) a jeho bratr. K hradu Libé patřilo v oné době několik vsí v jeho okolí. Libštejnové vymřeli rytířem Jindřichem († 1292) a jejich léna připadla jako odúmrť říši.
Dalšími jejich držiteli byli Presberkové, z nichž je Dětřich v r. 1298 prodal valdsaskému klášteru. Valdsaský opat Giebl (1339-1349) dal kolem hradu postavit mohutné hradby, ale později prodalLibou neznámému kupci. Ten však byl dán pro rušení zemského míru do klatby a jeho hrad Libá byl na pokyn bavorského vévodyRudolfa rozbořen a dnes z něj zbývá pouze okrouhlá románská věž.
Panství Libou propůjčil v r. 1346 Jan Lucemburský jako české korunníléno Františku Gossweinovi a Karel IV. mu povolil v r. 1355 hrad obnovit. Jeho synové se však dopustili četných loupeží aproto jim král Václav IV. hrad odňal a propůjčil jej v r. 1381 Leuchtenberkům. Ti jej v r. 1400 prodali chebskému měšťanu Erhardu Rudischovi
Po jeho smrti v r. 1406 zdědili Libou rytíři ze Sparnecku a od nichji v r. 1426 koupili jako chebské léno Koruny české Cedvicové z Najperku (Neuberg, dnes Podhradí u Aše). Ti se však brzyoddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských (od r.1790 říšská hrabata), kterým panství Libánáleželo až do r. 1945.
Jeden z nich, Jiří Cedvic z Libštejna, se však dopouštěl za slabévlády Vladislava II. Jagellonského loupeží a svévolného vymáhání cel a mýt na zemské hranici, čímž poškozoval chebskýobchod. Proto Chebští v r. 1509 jeho hrad oblehli a dobyli. Cedvic a jeho společník Ondřej z Bachu utekli přes rybník doBavorska, a sedmdesát zajatých obránců hradu bylo odvedeno do chebského vězení. Když ale později i s Jiřím Cedvicem slíbiliměstu věrné služby, byli propuštěni na svobodu a Cedvicové dostali svá panství zpět.
Někdy v pozdní gotice, jak můžeme usuzovat ze stavebního rozboru, byl hrad opraven.
Za třicetileté války (1647) Švédové pod vedením generálů Wrangela aWittenberka hrad Libou úplně zpustošili. Byl proto v r.1719 opraven a kolem r.1770 došlo k jeho přestavbě na rokokový zámek.Byl upravován ještě kolem r.1800 a v 19. století byly obnovovány interiéry.
Hlavní zámecká budova, postavená kolem okrouhlé románské věže s úzkým střílnovým oknem, zakončeným nahoře bání, mápůdorys nepravidelného čtyřúhelníku. Je dvoupatrová a pokrývá ji většinou sedlová střecha, jen na její severní části ječástečně mansardová. Z její fasády vystupuje kamenný cedvicovský erb. Zámek obklopuje z velké části balustráda na kamennéohradě, k níž vede barokní schodiště. Hlavní přístup sem vede od západu kolem kostela, kde byla hlavní brána. Zdejší valy apříkopy už dávno zanikly, podobně jako zahrady se vzácnými rostlinami na severní straně, o nichž se zmiňují zprávy z prvnípoloviny 19.století.
