Historie obce Blažejovice
První zmínky o vesnici sahají do první poloviny XII. století.
Území předtím patřilo královně Svatavě, vdově po králi Vratislavu II. V roce 1126 darovala tento újezd kanovníkům Vyšehradským. Ti začali území kolonizovat a vznikla osada. Jeden z kanovníků Blažej propůjčil obci své jméno, proto Blažejovice.
V roce 1352 se Blažejovice uvádějí ve stvrzovací listině Karla IV, jako ves v nadání kostela Vyšehradského. V roce 1354 kapitula části vsi odprodala. V roce 1436 byla obec císařem Zikmundem připsána rytíři Trčkovi z Lípy. Trčkové měli obec až do roku 1547, kdy ji odkoupil Jindřich Kekule ze Stradonic, po něm přišel Štěpán Střela. Jeho syn prodal Blažejovice a Vranici i mlýn Albrechtu Vraždovi z Kunvaldu. Rod Vraždových celé panství ovládal až do roku 1695. 1698 koupil vesnici Jan Leopold Donát z Trautsonů. V roce 1716 vzniká panství Dolní Kralovice, kde bylo sdruženo asi 90 vesnic. Pak přišlo těžké období většinou se majitelé střídali a panství zadlužili. V roce 1844 kupují panství Auesperkové. Po první světové válce bylo panství konfiskováno. Z majetku zůstaly převážně lesy čehož důkazem je i hájenka ve Vítonicích, kde až do roku 1949 bydlel panský hajný Jan Zázvorka. Podobnou historii má i obec Vítonice.
Blažejovice leží na západním okraji Českomoravské Vysočiny. Nedaleko bývala dvě malá městečka, dnes už zatopená, Dolní Kralovice a Zahrádka. Z obou míst bývalo spojení autobusy , z Kralovic i vlakem do okolních měst , ale třeba i do Prahy.
Od zřízení okresů v roce 1850 patřila obec do okresu Ledeč nad Sázavou až do jeho zrušení v roce 1960. Zmíněná městečka poskytovala drobné služby, potřebné pro obyvatele celého okolí.
Od roku 1976 do roku 1990 byly Blažejovice součástí obce Dolní Kralovice. Po revoluci si drtivá většina občanů přála oddělit a samostatnost obce. V červnu 1990 vznikla obec Blažejovice s osadou Vítonice s plnou právní subjektivitou.