Historie obce Bílina
Název města vznikl z přídavného jména bílý (bielý) a termín Bielina měl původně označovat bílé, tedy bezlesé místo, nebo protékající bílou řeku. První písemná zpráva o Bílině je již z roku 993 a pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III. Kolem roku 1420 držel Bílinu Albrecht z Koldic, známý svým protihusitským postojem. Proto byla Bílina obležena a dobyta husity pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Roku 1436 předal město zpět Koldicům. V průběhu l6. století žili Češi a Němci vedle sebe. Krupka a Duchcov měly německý ráz, Teplice byly dvojjazyčné - teprve od roku 1640 se v tomto lázeňském městě začaly vést městské knihy pouze německy. Jižní část Teplicka byla spíše česká, alespoň gruntovní knihy vesnic byly vedeny až do saského vpádu roku 1631 česky. Bílina byla také od husitského období česká. Většina šlechty, měšťanů a dalších obyvatel této oblasti se držela protestantské víry, bílinští - Lobkovicové a zřejmě i převážná část bílinských měšťanů byli katolíky. Důsledkem malého zájmu o katolické náboženství bylo i zrušení klášterů ve Světci a Oseku, jejichž majetek byl v roce 1580 převeden pražskému arcibiskupství jako náhrada za majetek ztracený v husitských válkách. Třicetiletá válka znamenala pro Bílinu - jako i pro celou zemi - velkou pohromu. Katolické město sice nemuselo být násilně rekatolizováno, avšak to se netýkalo jeho okolí. Již po roce 1625 konal bílinský panský hejtman Butz s vojáky naverbovanými v Mikulově dragonády do horských vesnic bílinské državy, aby jejich obyvatele donutil k přijetí katolické víry. Pohromou byly pro město i švédské nájezdy. Například v roce 1634 Švédové při obsazování města vypálili zámek a deset domů.
O minerálních vodách v okolí Bíliny se zmiňuje už kronikář Václav Hájek z Libočan, ale o jejich využívání nic nevíme. Až v roce 1712 dala kněžna Leonora z Lobkovic vyčistit prameny a začali se sem sjíždět lázenští hosté. Dalším mezníkem v historii lázní a města byl převrat v roce 1989. Rodina Lobkoviců dostala zpět část původního majetku včetně lázní Kyselka. Lázně byly prodány soukromé firmě (protože město Bílina nemělo o koupi bohužel zájem), která však upustila od lázeňské léčby a uzavřela celý areál včetně parku pro veřejnost. V roce 1998 se podařilo lázně koupit městu Bílina a provoz lázní je postupně obnovován.