Památky a zajímavosti Králova Lhota
Kostel sv. Zikmunda je situován na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova ve východní části obce. Je výraznou dominantou celé okolní krajiny. Původně gotický kostel je připomínán již v roce 1344, ale dle mínění faráře Spirocha byl kostel postaven okolo roku 1306 za Karla IV., kdy bylo tělo sv. Zikmunda do Prahy přivezeno. Roku 1641 celý kostel i s věží vyhořel. Byl obnoven v letech 1641-1644 a byly do něho nové tři zvony pořízeny. Při požáru se zřítila klenba v presbytáři. Zcela obnoven byl v r. 1679, ale v roce 1759 došlo k dalšímu jeho poškození. Do dnešní podoby byl vystavěn v roce 1771. Kostel je jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem s obdélníkovou sakristií na jižní straně. Na jižní straně je také předsíň a v západní straně se nachází hranolovitá věž, která je navázána přímo na kostelní loď. Ve východní části kostela je hlavní oltář s obrazem sv. Zikmunda (byl v roce 1995 odcizen) v bohatě řezaném akantovém rámu se stuhou z roku 1679 a s novějšími sochami světců. V kostele byl ještě postranní, skládácí dřevěný oltář z roku 1664. Varhany a kazatelna pocházejí z období kolem roku 1700, na stěně visí soubor obrazů „Křížová cesta". Cínová křtitelnice je z roku 1619. Za 1. Světové války byly dva zvony rozbity a zrekvírovány. V roce 1934 byl darován zvon umíráček manžely Rýdlovými z čp. 1. Před kostelem byl postaven prastarý dřevěný kříž. V roce 1880 byl na jeho místě postaven nový kříž pískovcový. Největší částkou na jeho výstavbu přispěl J.Truněček z čp. 46 a to 100 zlatých. Okolo kostela se nachází hřbitov, který je obehnán kamennou zdí značné historické hodnoty. Zeď je také vedena jako kulturní památka.
Dřevěný skládací oltář - archa
Skládací oltář, pořízený za časů zdejšího děkana J. Kranla v roce 1664, brzy po požáru svatyně 1644, jako postranní oltář zdejšího farního kostela sv. Zikmunda, je už dílem z počátku baroka a tím je i nejmladší dochovanou deskovou malbou v podobě archy v našem kraji. Střední deskový obraz o rozměru 182 x 131 x 8 cm je volně posazen na predele, která měří 177 x 52 x 32 cm. Námětem obrazu je scéna Ukřižování Krista. Neznámý malíř pojal dramatický závěr Ježíšova života velmi dynamicky.
Levé křídlo oltářní archy v rozměru 182 x 73 cm je rozděleno na dva stejné deskové obrazy. Na vnější straně tohoto křídla jsou namalováni čeští zemští patroni, nahoře sv. Vít, dole sv. Prokop. Na vnitřní straně je jediný obraz anděla, přicházejícího zvěstovat Panně Marii, že se má stát matkou Božího syna. Její postavu namaloval umělec na vnitřní desku protějšího pravého křídla archy.
Pravá uzavíratelná část oltáře má nahoře obraz sv. Václava a dole sv. Klimenta v papežské tiáře - dříve se v literatuře uváděl sv. Prokop. Obě skládací křídla archy jsou spojeny s hlavní střední orámovanou deskou hladkými barokními sloupy v barvě imitace přírodního bílého mramoru. Klasické tvary dříků sloupů a patek jsou v modré barvě.
V roce 1971 byla oltářní archa nalezena v márnici u kostela v Králově Lhotě mezi odloženým starým nábytkem. Rozhodnutím správy farnosti v Českém Meziříčí byla tato památka předána do sbírek Okresního muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, kde se očekává její odborné restaurování, aby na jeho základě mohlo dojít k přesnější dokumentaci.
