Historie obce Dolní Kralovice
Původní osada vznikla zřejmě v 11. století z chýší rybářů v údolí řeky Želivky. První písemná zmínka je z roku 1187. Z té doby pravděpodobně také pocházel bývalý kostel, který byl poté ještě mnohokrát přestavován. Osada byla původně v majetku vyšehradské kapituly, od roku 1340 ji převzal rod Trčků z Lípy, později si její vlastnictví střídaly další spíše méně významné šlechtické rody.
V roce 1683 vznikla při kostelu farní škola, která byla od roku 1764 nahrazena novou budovou. V 17. století se Dolní Kralovice staly centrem rozsáhlého panství, jehož sídlo sem bylo přeneseno z Čechtic - panství mělo přibližný rozsah dnešního Mikroregionu Želivka. Po zrušení nevolnictví, v roce 1850, se staly Dolní Kralovice sídlem soudního okresu (375 km², 23 tis.ob.), který patřil pod politický okres Ledeč nad Sázavou. V roce 1880 byl v Kralovicích založen SDH, od roku 1908 existuje TJ Sokol.
Rekonstruované bytovky na náměstí v Dolních Kralovicích.
11. listopadu 1902 přijel do Dolních Kralovic první vlak. Tehdy byla prodloužena trať Benešov - Vlašim o další úsek přes Trhový Štěpánov a Keblov k Želivce. Až do druhé světové války žila v Kralovicích relativně početná židovská komunita, začátkem války však bylo 147 místních Židů deportováno do koncentračních táborů, z nichž se vrátili jen 4. Synagoga byla v roce 1951 změněna na modlitebnu Československé církve hustitské. Od roku 1960 byly Dolní Kralovice převedeny do okresu Benešov. Za druhé světové války v okolí městečka probíhala výstavba tehdejší Protektorátní dálnice, dnešní dálnice D1. Stavba však zůstala z finančních důvodů nedostavěna, a realizovat se ji podařilo až v 70. letech.
Toho se však staré Dolní Kralovice již „nedožily". V roce 1963 bylo vládou schváleno rozhodnutí o výstavbě velké vodárenské nádrže na Želivce, jejíž stavba byla zahájena v roce 1965. Tím bylo také rozhodnuto o likvidaci celých původních Dolních i Horních Kralovic. 31. července 1967 byly z důvody dopravních změn přeřazeny obce Snět, Blažejovice a Šetějovice z okresu Havlíčkův Brod do okresu Benešov. Bourání obce začalo roku 1968, od roku 1970 se občané Dolních Kralovic začali stěhovat do nově vzniklého sídliště. V témže roce se přestěhovala i škola.
Zámek ve Vraždových Lhoticích - vsi, která s Kralovicemi stavebně splývá.
Od roku 1972 začalo pozvolné napouštění přehrady. Většina budov byla demolována v letech 1972 - 1974. 23. července 1974 odjel poslední osobní vlak z Benešova do Dolních Kralovic, osobní doprava byla oficiálně ukončena 4. srpna. V květnu 1975 byla zastavena i nákladní doprava, a trať byla trvale ukončena o 15 km blíže k Benešovu, v Trhovém Štěpánově. Podle archivních snímků z roku 1974 bylo jako poslední zbouráno nádraží a cenný románský kostel Sv. Jana Křtitele.[1] Přehrada byla úplně dokončena v roce 1976. Z celého městečka se zachoval jen jeden dům a stodola mimo zátopové pásmo nádrže.
