Památky a zajímavosti Slatiňany
Kočičí hrádek
O Kočičím hrádku se nedochovalo mnoho zpráv. V letech 1898-1901 ho nechala postavit Vilemína Auerspergová. Architektura stavby je ovlivněna romantismem. Tento umělecký směr předminulého století hledal inspiraci v rytířském středověku a v architektuře se snažil o teatrální iluzi života na starém hradě před staletími. Miniatura zděného hrádku, který stojí na křemencové skalce byla určena pro zámecké děti, které tu rády trávily svůj čas.
Kočičí hrádek se nachází ve slavicko-slatiňanském areálu. Toto území bylo vyhlášeno památkovou zónou dne 1. 7. 1996 k zajištění ochrany částí krajinného celku a historického prostředí.
K nejvýznamnějším budovám města patří renesanční zámek Slatiňany. Na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou se vypínala středověká gotická tvrz již na konci 13. století. Prvním známým vlastníkem byl v letech 1294 - 1297 František ze Slatiňan. V držení tvrze se v následujících obdobích vystřídala řada majitelů, známější byl snad až Václav ze Slatiňan, který připojil svůj podpis na protestní listinu českých a moravských stavů proti upálení Mistra Jana Husa. Dřevěná tvrz lehla několikrát popelem. V roce 1575 koupil majetek písař menších desk zemských Bohuslav Mazanec z Frymburka.Bohatý pražský měšťan obdržel za císařské služby od krále Ferdinanda v roce 1556 vladycký list a v roce 1561 byl povýšen do stavu rytířského. Stará slatiňanská tvrz byla císařskému úředníku těsná a proto si pozval stavitele císaře Rudolfa II. Ulrica Aostalise de Sala, aby mu v místech původní tvrze vystavěl moderní renesanční zámek. Po Mazancově smrti v roce 1589 pokračovala ve stavbě jeho druhá manželka Alena Škopková, poručnice jeho nezletilých dětí. Starší syn Jan Mazanec z Frymburka prodal celé zboží v roce 1594 Zikmundu Karlíkovi z Nežetic, který zámeckou budovu dokončil a výrazně rozšířil hospodářskou. Jeho syn Jiří Karlík z Nežetic byl společensky aktivní na počátku 17. století a po bitvě na Bílé Hoře okamžitě ujel ze země. Jeho majetek byl konfiskován a vlastníci se opět začali rychle střídat. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokově upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto knížecího rodu zůstal zámek až do 2. světové války. Auerspergové také prováděli v 19. století stavební úpravy, například v roce 1857 stavbu nového křídla a v roce 1864 schodišťové věže u vjezdu do zámku a další přestavby do podoby, ve které je zámek dnes. V roce 1942 přešlo panství testamentárně na synovce posledního zdejšího Auersperga - dr. Josefa Karla Trauttmansdorffa a v roce 1945 dekretem č.12 presidenta dr. Eduarda Beneše do majetku státu. V zámku bylo zřízeno v letech 1950-1952 hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka. Ve více než dvaceti místnostech se návštěvník seznamuje s užitečností koní a jeho historickým vývojem.
Dále je zde kostel sv. Martina.
