Historie obce Chanovice
Nejstarší písemná zmínka o Chanovicích pochází z roku 1352. V registrech papežských desátků z této doby je uveden chanovický kostel jako farní. Tehdejšími patrony kostela byli bratři Batík a Vintíř z Chanovic.
Tito první známí chanovští vladykové měli ve svém erbu dva trojzubé klíče, podobně jako majitelé okolních tvrzí ve Lnářích, Kotouni, Poli, Hošticích a Čekanicích.
Další majitelé Chanovic měli ve znaku tři ryby nad helmou.
Chanovští byli jednou z odnoží českého vladyckého rodu Dlouhoveských z Dlouhé Vsi , který pobýval na Prácheňsku již ve 13. století. V jejich erbu je starý rytířský štít zvaný kotouč.
Chanovští z Dlouhé Vsi byli potomky Jana Lhoty mladšího z Dlouhé Vsi.
O tomto šlechtici je známo, že obstaral pro válečné potřeby Jana z Rožmberka více než padesát koní.
Ferdinard Jáchym Rummerskirch byl purkrabím Pražského hradu a také hejtmanem prácheňského kraje. Obnovil chanovický kostel, faru a školu a nechal postavit sýpku. Po požáru v roce 1781 získal zámek svou dnešní barokní podobu, z této doby pochází i anglický park a sochy sv. Martina a sv. Donáta. Když prodávali Rummerskirchové Chanovice novému majiteli, stála v kupní smlouvě také zmínka o chanovickém pokladu, jehož polovina by při nálezu měla patřit Chanovským a druhá polovina novému majiteli.
Po období mnoha držitelů (1789 - 1809) přecházejí Chanovice do rukou plzeňského obchodníka, Franze Bechera . Jeho syn Franz Gustav Becher nechal v Újezdě postavit cukrovar, později přebudovaný na škrobárnu. Stal se říšským a zemským poslancem a v roce 1867 byl povýšen do šlechtického stavu.
V roce 1889 koupil chanovické panství Isidor Schmiedl, majitel hornobřízských kaolinových dolů. Po něm převzala panství jeho dcera Anna z Goldegg-Lindenburgu . Její syn baron František Goldegg byl posledním šlechtickým majitelem zámku. Mezi lidmi byl znám jako dobrý člověk ochotný pomoci v nouzi. Velmi dobře také maloval.
Dne 6. května 1945, když probíhala v kostele mše svatá, přijeli na motocyklu dva muži, Viktora a Šilhavý. Na prostranství před zámek vyvedli barona Františka Goldegga a jeho přítele, italského šlechtice Carla Bailou, který byl od dubna se svou rodinou na návštěvě na zámku. Viktora a Šilhavý, samozvaní "partizáni", nutili šlechtice provádět cviky "k zemi - vztyk - k zemi - vztyk" a nakonec do nich střelili dávku ze samopalu. Baron Bailou byl na místě mrtev, Baron Goldegg s průstřelen břicha podlehl zranění druhý den ve strakonické nemocnici.
Od 1.9.1947 byla v zámku otevřena základní škola. Hospodářské budovy kolem zámku využívala zemědělská družstva. Od 90. let 20. století je výlučným vlastníkem celého areálu Obec Chanovice.
