Historie obce Hejná
Již za prvních Přemyslovců byla Prácheň sídlem správce kraje. Jim náleželo i právo hrdelní. Prácheňský kraj patřil mezi nejstarší české kraje. První písemná zmínka o obci Hejná je známa z roku 1045, kdy kníže Břetislav I., nástupce Oldřichův věnoval břevnovskému klášteru 17 vesnic z Prácheňského kraje mezi nimi i Hejnou, Nezamyslice, Kejnice, Kalenice, Žichovice, které tomuto klášteru náležely až do roku 1420. Asi 100 let před tím prý Boleslav I. poslal do těchto míst v pohanství setrvávající obyvatelstvo, aby zde robotně rýžovalo zlato. Kníže Břetislav I. podle pověsti často pobýval na Práchni a v šumavských lesích. Zde také pobýval poustevník Vintíř, který pocházel ze vznešeného německého rodu. Rozdal celé své jmění a vstoupil do kláštera. Potom se oddal poustevnictví. Zvolil si k tomu Šumavu, přesněji Dobrou Vodu. U okolního lidu se těšil vážnosti a také u knížete Oldřicha jehož synovi Břetislavovi byl za kmotra. I po jeho zradě, kdy německé vojsko potají přes hory převedl, mu byla prokazována úcta a po jeho smrti tj. 9.října 1045 byly jeho ostatky uloženy v kostele kláštera v Břevnově. Jeho hrob ale zpustošili husité za jeho dávnou zradu českého národa.
Ke konci 12. století je jmenován na Prácheň soudce Vítek, předek rodu Vítkovců. Další ze správců je v roce 1220 Diviš z Divišova, který tu spravoval panství jménem krále Přemysla Otakara I.. V roce 1260 byl krajským správcem jakýsi Purkart a koncem 13.století končí na Práchni krajské zřízení a úřad přebírá šlechta.
V 2. pol. 13 století je v Hejné postaven na svahu vrchu Pučanky románsko-gotický kostel sv. Jakuba a Filipa. V té době je hrad Prácheň kamenný a správu panství vede purkrabí. Roku 1315 přešel hrad darem krále Jana do majetku rodu strakonických Bavorů. Na konci 13. a začátkem 14. století byl pánem na Práchni Menhard z Hradce. Roku 1500 hrad opravil a přestavěl Půta Švihovský, tak aby byl způsobilý k bydlení. Jeho syn Jindřich, nejvyšší kancléř a hofmistr království, měl za manželku Voršilu z Horažďovic a Práchně.
Do doby pánů Švihovských patří i pověst o dani, kterou museli hejenští odvádět Půtovi Švihovskému tzv. „opičí dani". Historik a spisovatel A. Sedláček však zastává názor, že daň zvaná opičné se platila již r. 1350 a bezpochyby již v prastaré době. Byla to daň, která se odváděla na hrad Prácheň a následně pánům horažďovickým. Obce v kraji platily opicné (pochází bezesporu od píce jako kosné od kosy), kosné, peníze, vejce, sýry a kuřata. Vilém ze Strakonic všechny vesnice od této daně osvobodil, jen Hejné a Nezamyslicím daň zůstala. Tuto daň platili hejenští až do konce 17. století. Když bylo panství v držení pánů ze Šternberka, zbavila listinou z 1.7. 1714 Clara Bernardina hraběnka von Sternberg rozená svobodná paní z Maltzan Hejnou a Nezamyslice „opičného" které bylo tehdy 32 zlatých, 36 krejcarů, 4 pfennigy pro poddané vsí Hejná a Nezamyslic na věčné časy a náboženské povinnosti z toho vyplývající - jízdy do kostela, mše atd. Tyto listiny jsou dochované ve Státním oblastním archivu v Klatovech.
V roce 1887 se začala stavět železnice z Horažďovic - Babína do Klatov a tím získala obec výhodné spojení s ostatním světem. Plzeňský kameník Karel Falkenberg a Jaroslav Fürst si pronajal od obce vrch Radvanku a začal lámat vápenec. Tehdy se lámal vápenec na pomníky. Tento vápenec byl nazýván šumavským šedivým mramorem. Po smrti Falkenberga se spojil Fürst s Františkem Trnkou. Spolu potom postavili pec na pálení vápence ve Velkých Hydčicích. Po čase prodal Fürst svůj podíl Trnkovi a ten přibral svého bratra Karla jako společníka. Tím vznikla firma „Bratři Trnkové".
Když roku 1914 vypukla válka, práce v lomu se omezila, protože bylo málo dělníků. Po skončení války, kdy byl zvolen prezidentem prof. T.G.Masaryk, se 15. června 1919 konala v Hejné volba obecního zastupitelstva. Voličů bylo 228 a hlasování se zúčastnilo 216 občanů. Ve volbách zvítězilo Sdružení malorolníků, chalupníků, domkářů, řemeslníků a dělníků 114 hlasy a 5. prosince byl do čela obce zvolen Jan Šatra z čp. 22.
Po válce se těžba opět obnovila a v lednu roku 1921 uzavřela obec novou smlouvu na základě usnesení zastupitelstva obce ze dne 18.července 1920 o pronajmutí lomu Radvanka za 8 000,-Kč a trvání měla mít do roku 1944. V nové smlouvě si opět obec vymínila výhody pro své občany. Tato smlouva je citována doslovně v kronice obce.
Roku 1923 příslušela Hejná politické správě Strakonicím, bernímu úřadu Horažďovice a farnímu úřadu Nezamyslice.
Informace jsou čerpány z knihy Hejná historie obce, autorka knihy Iveta Nováková.
