Historie obce Bravantice
Obec Bravantice se poprvé připomíná roku 1370. Roku 1478 se stal spolumajitelem Bravantic polský šlechtic Jan z Chobran, který držel tvrz a panství bravantské až do roku 1602. Mezi pozdějšími držiteli panství jsou uváděni hrabata z Vrbna (1651-1722), svobodní páni Řeplínští z Berečka v letech 1722-1797 a od roku 1835 Blucherové z Wahlsttatu. Velkostatek byl roku 1926 zčásti zredukován pozemkovou reformou, kdy z něho vznikl bravantský a zbyslavský zbytkový statek. V roce 1945 byl zkonfiskován. Po zrušení vrchnostenské správy byla obec součásti okresů Opava (1850-1855, 1868-1896), Klimkovice (1855-1868), Bílovec (1896-1960) a od roku 1960 okresu Nový Jičín. V letech 1850-1899 podléhala okresnímu soudu v Klimkovicích, pak soudu v Bílovci a v Novém Jičíně. Za první republiky byly v Bravanticích dvě samostatné německé školy a česká menšinová škola Bravantice byly až do odsunu Němců roku 1945-46 německé. V obci žilo od vzniku ČSR asi 15 rodin českých zemědělských dělníků. Po osvobození byly Bravantice postupně osídleny českým obyvatelstvem z blízkého okolí, ale také ze vzdálenějších míst a z Volyně. V roce 1979 se obec Bravantice stala místní části města Bílovce. V roce 1998 bylo v obci referendum, které rozhodlo, že k 1. 1. 1999 se obec Bravantice znovu osamostatnila.
