Okolí a příroda Dobré
Ze strany jihozápadní a jižní činí hranici pozemků Dobrého Zlatý potok, pramenící u Sedloňova. Za Zlatým potokem na straně jihozápadní je les Ochoz. Na jihu sousedí s obcí Dobré obce Lhota a Masty. Na jihovýchodě a východě obec Hlinné. Dále k severovýchodu je ves Lomy a les Tulešov. K severu obec Rovné a k severozápadu Kamenice. Na hranici republiky směrem přes Deštné dojdeme za 3 hodiny.
Nadmořská výška činí u kostela 451 m, u Frymlova kříže (Michlova) na Chmelišti 622 m. Nejvyšší bod celé obce je v lese p. Františka Mňuka, rolníka v Dobrém č. 43 (nyní J. Valovčin - pozn. red.). Místo ono je nad Strakovcem a není zaměřeno. Bude asi přes 700 m.
Hlavní hornina obce je zelená břidlice doberská, pojmenovaná tak od německého geologa Petraschka z říšského geologického ústavu ve Vídni, který poměry geologické v Dobrém před první světovou válkou zkoumal. V Chmelišti je permský útvar. Písek červené barvy se tam místy kope na stavbu a na silnice. V lesích doberských je prahorní břidlice. V obecním lese v Chmelišti je zasypaný lom. Tam lámala se hornina žule podobná, zvaná mineta. Kameník z ní dělal pomníky. Z kamene toho je Frymlův (nyní Michlův - pozn. red.) kříž v Chmelišti a dva pomníky na místním hřbitově. Ve vsi samé dolovala se od roku 1837 do roku 1877 červená ruda železná zvaná krevel. Ruda ona odvážela se do Skuhrova nad Bělou, kde stála vysoká pec na tavení rudy patřící hraběti Kolovratovi v Rychnově n. Kněžnou. Do Skuhrova vozila se též ruda z Hluků. Otec nynějšího majitele slévárny skuhrovské (dvacátá léta našeho století - pozn. red.) pan Josef Porkert z Albertanu u Chebu rodilý, byl v té době v Dobrém oberštajgrem čili nadlezcem v dolech a zde se i oženil s dcerou p. Rázla č. 52. Později odstěhoval se do Skuhrova a huť tamnější zvanou Růženinou od panství koupil. Dolování v Dobrém i v Hlinném zaniklo. Nyní se do slévárny vozí hotová litina a tam se zpracuje. Dolovalo se na pozemcích pana Jana Pohla (č. 42), Jana Michla (č. 33), Františka Mrázka (č. 36) a Františka Štefanidesa (č. 51).
Významné krajinné prvky
Významné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Jsou jimi lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody, v našem případě pověřený obecní úřad v Dobrušce.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Ten, kdo zamýšlí provádět zásahy do významného krajinného prvku si musí k tomu opatřit stanovisko pověřeného obecního úřadu v Dobrušce.
Na katastrálním území Dobré se nachází několik zaregistrovaných významných krajinných prvků. Jsou to:
Šintákův les
Je to dubohabřina na opuce s charakteristickou květenou, jako konvalinka vonná, kyčelnice cibulkonosná, hrachor jarní, kokořík mnohokvětý a jiné. Rozkládá se na ploše 0,5725 ha v polích mezi Hlinným a Osečnicí.
Bažiny
Rašelinné louky s výskytem chráněných a vzácných rostlin, jako např. ostřice Davallova, prstnatec májový, rosnatka okrouhlolistá, pětiprstka žežulník, bledule jarní, kozlík dvoudomý, tolije bahenní, úpolín nejvyšší a další. Rozkládá se na ploše 3,2533 ha asi 1,8 km severovýchodně obce Rovné. Je to nejvýznamnější lokalita ze všech zde uváděných.
U Prázovky
Rašelinné louky se vzácnou květenou, kterou zastupuje ostřice Davallova, škarda čertkusolistá, prstnatec májový, bledule jarní, bradáček vejčitý, úpolín nejvyšší, lilie zlatohlavá, kozlík dvoudomý a další. Lokalita se rozkládá na ploše 1,0760 ha vlevo silnice od Rovného, před lesem na Prázovce.
Živina
Jedná se o výslunnou stráň a skalní výchozy vlevo silnice z Dobrého do Hlinného. Vyskytují se zde teplomilné rostliny jako např. zběhovec ženevský, kručinka barvířská, vítod chocholatý, mochna stříbrná, silenka nící, jetel horský, sleziník německý a další zajímavé druhy. Rozkládá se na ploše 0,5966 ha.
