Historie obce Beroun
Poprvé se o Berounu dovídáme v listině Přemysla Otakara II. Název města vznikl z latinského názvu Verona, německý překlad zněl Bern a v češtině nesl pojmenování Berona, Berůn a poté Beroun. Za vlády krále Václava II. prožívá zpustlé město rozkvět. Vznikají nové hradby a zakládá se klášter dominikánů. V roce 1303 získává Beroun od panovníka majestát a může být spravováno právem Starého Města pražského. Na přelomu 13. a 14. století vzniká z popudu Václava II. městské hradební opevnění s 37 vestavěnými baštami a dvojicí věžových bran, dodnes dominujících městu, jejímiž krásně vytesanými portály musí projít každý návštěvník, chce-li navštívit městskou památkovou zónu. Přirozené centrum města tvoří Husovo náměstí, které vzniklo zřejmě v roce 1295. Jeho dominantou je pseudobarokní budova radnice se zpodobenou nejznámější postavou místních pověstí Klepáčkem. Mezi Berounskými se říkávalo, že je to malý skřítek, jenž vyvádí nejrůznější šprýmy a také trestá nepoctivé úředníky, rozkrádající obecní majetek. Šlo prý o ducha primátora, který mučen vojáky neprozradil úkryt obecních peněz a dodnes je střeží. Již ve středověku k váženým berounským občanům patřili hrnčíři a keramici. Dodnes se do města sjíždějí nejlepší řemeslníci z celé republiky na proslulé hrnčířské trhy.
