Památky a zajímavosti Slatina
Ve Slatině se nachází mnoho zajímavých nemovitých památek, například židovský hřbitov z roku 1723, domek čp. 57, který vznikl z bývalé obecní sýpky, či synagoga z roku 1837, kterou se podařilo zachránit jen díky nadšencům z řad obyvatel. Z křesťanských církevních památek lze zmínit kapličky sv. Václava a sv. Barbory, na obecním katastru se nachází i několik kamenných křížů.
Synagoga Slatina (Kulturní památka)
Původní dřevěná synagoga stála v centru ghetta. Stála na čtyřech nosných dřevěných sloupech. Byla velmi malá, o rozměrech asi 8 x 6 metrů.
Nová synagoga ve Slatině je samostatně stojící patrová, prostě klasicistní stavba s valbovou střechou. Vnější rozměry budovy činí 18,9 x 11,4 m, výška po hlavní římsu 7 m. Vystavěna byla v roce 1868 (podle některých pramenů již v roce 1850). Bohoslužby zde probíhaly až do roku 1912. V září roku 1917 opustil Slatinu poslední Žid a téhož roku byla synagoga zakoupena za 10 800 Kčs obchodníkem a učitelem hudby panem Karlem Volmutem. Podnikavě ze "šůlu" přestavěl kupecký krám a z modlitebny stodolu. Po druhé světové válce se odstěhoval a opuštená stavba sloužila k různým účelům obce i vzniknuvšího Jednotného zemědělského družstva. Když pak synagoga byla využívána družstvem ke skladování strojených hnojiv zdálo se, že její osud je zpečetěn. Naštestí ji po sloučení družstev tehdejší vlastník JZD Svéradice v roce 1975 prodalo a noví vlastníci ji v roce 1983 obnovili do dnešní podoby.
Židovský hřbitov Slatina se rozprostírá asi 1km severně od slatinské návsi, v lese, západně od silnice vedoucí do Chanovic a Bezděkova. S rozměry 58 x 28 metrů zaujímá plochu 1624 m². Od okolí je oddělen 2 metry vysokou kamennou zdí, již značně narušenou.
Židovský Hřbitov představuje místo posledního odpočinku řady generací slatinských Židů, ale i Židů z širokého okolí, mezi něž patřily i významné osobnosti, představitelé obce a učení rabíni. Židé ze Slatiny a širokého okolí sem byli pohřbíváni již od roku 1668. Až 9. března 1723 povolil slatinským Židům zřízení hřbitova tehdejší majitel Slatiny, Václav Ferdinand Kunáš z Machovic. Podle zřizovací listiny měl hřbitov rozměry 8 x 8 sáhů (15 x 15 metrů).
Pozůstatky ghetta
Z historického hlediska je nejzajímavější ghetto, z něhož se však do dnešní doby dochovaly jen některé domy a i ty jsou značně přestavěné (slouží dnes rekreačním účelům). Hlavní jádro židovského ghetta ve Slatině tvořila skupina řadových kameno-hliněných domků o velikosti cca 6 x 5 metrů. Například v roce 1846 bydlelo v 11 domcích celkem 19 rodin čítajících celkem 110 osob, což představovalo třetinu obyvatel vesnice. Dalších 19 Židů bydlelo u "křesťanů". Po roce 1850 začala emigrace slatinských Židů zejména do Spojených států severoamerických, ale i na Balkán (Bosna - Hercegovina) a poslední židovská rodina opustila Slatinu v roce 1917. Při přestavbě domku čp. 29 prováděné okolo roku 1980 bylo zjištěno kamenohlinité jádro jednoho z původních domků židovského ghetta, potvrzující údaj uvedený v místní kronice, že domky byly "hliněné". Šlo o kombinaci kamene a velkých nepálených hliněných cihel. Ghetto bylo postaveno v části obce na nehostinné, bažinaté půdě (na slatinách), kde v té době ještě vyvěral, snad lécivý pramen se značným obsahem hořčíku. V roce 1834 zde bydlelo 17 rodin, vždy v jedné místnosti, dokonce v některé i dvě rodiny společně. Těžko si dnes dovedeme představit podmínky tohoto bydlení, když rodiny byly početné, i o deseti dětech, někdy i více. Domky byly vesměs drevěné v kombinaci s kamenem a nepálenými velkými hliněnými cihlami.
Nejtěžší sluneční hodiny v Čechách jsou ve Slatině
Mohutný žulový blok čtyřmetrové délky a necelé tři metry vysoký o váze devíti tun jen stěží přehlédnete. Při těžbe se tak rozměrný a tvarově neotřelý kus podaří vylomit jen velmi výjimečně a proto byl uchován v nové, atraktivní podobě i pro budoucí generace. Naleznete jej snadno na kopci nad obcí ve směru na Chanovice a podle všech dostupných informací se jedná o nejtěžší sluneční hodiny na území České republiky. Umístěny jsou napravo od vstupní brány do kamenolomu společnosti Průmysl kamene, a.s. a z dálky působí spíše jako pomník. Při bližším ohledání si však nemůžete nepovšimnout vytesaných číslic a astrologických znaků, které o účelu tohoto solitéru vypoví nejvíce. Vyryté symboly astrologického zvěrokruhu informují o měsíčních znameních, čára ve tvaru štíhlé osmičky, která napříč protíná plochu hodin, pak naznačuje stupeň odchylky od přesného času. Sluneční hodiny totiž nejsou už ze své podstaty schopny rozeznat a prezentovat střídání "uměle" vytvořeného a tudíž nepřirozeného, letního a zimního času.
Najděte si proto i Vy ten správný čas a navštivte obec Slatinu, nejen kvůli nejtěžším hodinám v Čechách a na Moravě, které nikdy netikají, ale i jejím dalším krásám a tajemstvím...
Postavení zděné kaple ve Slatině
Na místě vyhořelého kostela byla postavena zděná kaple sv. Václava. Postavili ji páni Nebřehovičtí, kteří slatinský statek vlastnili celkem 203 let. V roce 1765, kdy byl vystavěn nový kostel v Kadově a vysvěcen na sv. Václava za velké slavnosti, daroval ze slatinské kaple Ferdinand Kunáš z Machovic kadovskému kostelu stříbrný kalich a mešní roucha. Kapli nechal zbořit lnářský hrabě Kristián při stavbě špejcharu a postavil vedle pouze malou zvonici (kapličku).
