Památky a zajímavosti Opočno
Ve městě Opočno se nachází řada hostorických památek a turistických zajímavostí, jako například kostel Nejsvětější Trojice, opočenský zámek, kapucínský klášter či panská míčovna.
Zámek Opočno
Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. století. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled areálu. Pro Colloredo-Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku. Interiéry byly upravovány v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky využívané údolí nahradil nově založený přírodně krajinářský park s romantickými stavbami. Přes veškeré změny, kterými zámecký areál prošel, si dodnes udržel obrovskou historickou hodnotu, ale i značné kouzlo a svého genia loci. Prohlídka expozice zámku zahrnuje bohatě vybavené historické interiéry s cennými solitérními kusy mobiliáře, náznakovou expozici vývoje nábytku, jedinečné sbírky obrazů, evropských i asijských zbraní, knih i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky.
Děkanský kostel Nejsvětější Trojice
Původ kostela, tvořícího součást zámeckého areálu, je kladen do první poloviny 14. století, kdy na jeho místě stála hradní kaple. V roce 1567 byl objekt renesančně přestavěn za účelem zřízení rodové hrobky Trčků z Lípy. V roce 1716 byla provedena G. B. Alliprandim významná vnější barokní přestavba objektu. Původní renesanční interiér zůstal zachován. Relikviář a kazatelna s řezanou výzdobou na řečništi z let 1711–1715 jsou dílem italského řezbáře G. B. Bully. Pro své architektonické hodnoty patří stavba mezi přední dochované památky z doby renesance u nás.
Renesanční budova sousední fary pochází z roku 1567. V letech 1623–1729 sloužila jako školní budova.
Domy na náměstí
V jádru barokní domy význačně přestavěné v období klasicismu, s úpravami z konce minulého století. Sokolský dům byl postaven bývalým ředitelem zdejšího panství Jiřím Pitkou v 1. polovině 18. století. V letech 1819–1883 zde žil spisovatel a básník Václav Trnobranský, autor libreta Smetanovy Rolnické.
Hřbitovní kostel Panny Marie
Stavba kostela je situována v areálu "Starého hřbitova" v jihovýchodní části městského jádra. Dnešní objekt s pseudorenesančním zařízením a hodnotnou výtvarnou výzdobou vnitřních omítek a oken byl postaven stavitelem Zohornou v roce 1810 za účelem zřízení hrobky Colloredů, která se nachází v jeho suterénu. Drobným barokním skvostem je márnice s mansardovou střechou na půdorysu zkoseného čtverce. Hřbitov, kam se pochovávali zemřelí ze širokého okolí, byl zrušen v roce 1881. Nejstarší pomník pochází z roku 1602. V roce 1864 zde byl pochován zakladatel zdejší nemocnice MUDr. František Alois Skuherský.
Kapucínský klášter s kostelem Narození Páně
Ojedinělý raně barokní komplex kostela a jednopatrových klášterních budov (dnes ústav sociální péče) byl založený roku 1673 Ludvíkem Colloredem z Wallsee, postavený v letech 1676–1678 italským stavitelem Bernardem Minellim. Po požáru v roce 1733 byl do dvou let obnoven. Pozdně barokní kaple sv. Kříže s čtyřkřídlým ambitem byla ke kostelu připojena v letech 1761–1763. Autorem cyklu Křížové cesty (14 rokokových olejomaleb) z roku 1760 je vídeňský dvorní malíř 18. století Jan Václav Bergl. Barokně upravená kamenná plastika na čelní fasádě znázorňuje Ježíše v Getsemanské zahradě.
S klášterním kostelem je spojena slavná opočenská pouť zvaná Porciunkule, která je svátkem celého kraje a připadá na 1. neděli v srpnu.
Lokalita Podkostelí
Významná součást historického jádra města je také městská část Podkostelí. V údolí s pozoruhodnými malebnými zákoutími je mistrovsky skloubena architektura s krajinou. Dochovanou štětovou cestu vytesanou ve skále lemuje řada historicky zajímavých objektů barokního původu s pozdějšími přestavbami a úpravami. Hodnotnou historickou architekturou Podkostelí je zejména "Stará fara", situovaná na terasovitém útvaru bývalé panské vinice nad údolím Zlatého potoka. Dnešní stavba, přestavěná v roce 1740, pochází patrně z konce 16. století.
Lokalitou památkového zájmu je i městská část Švamberk, navazující ve spodní části údolí na Podkostelí, od kterého je oddělena Zlatým potokem s původním kamenným mostem.
Mariánský (morový) sloup
Kvalitní kamenická práce z roku 1718 od italského sochaře Giovanna Battisty Bully, tvořící významnou dominantu prostoru Kupkova náměstí, obsahuje nadživotní plastiky morových světců (Roch, Šebestián, Karel Boromejský, František Xaverský) a korintský sloup s plastikou Panny Marie Immaculaty ve vrcholu.
Sousední kašna v podobě kvadrilobu je dokladem barokního kamenického řemesla užitkového charakteru.
Měšťanská škola
Rozlehlý jednopatrový trojkřídlý objekt se secesní fasádou byl od základu nově postaven v roce 1906 podle plánů stavitele L. Skřivánka na místě původní renesanční radnice a hostince (Maglaj). Architektonicky zajímavý objekt s hlavním vstupem z průchodu má symbolický název "Cesta světla".
Panská míčovna
Přízemní renesanční objekt panské míčovny je postavený v roce 1602 do příkopu podhradí, tvoří součást renesančních budov zámeckého areálu. V 19. století byl upraven pro potřeby panské sýpky a původní renesanční průčelí bylo z dopravních důvodů nahrazeno pseudorenesanční fasádou.
Sousední objekt čp. 6 v Zámecké ulici, je rodným domkem významné osobnosti světového malířství 20. století, malíře Františka Kupky (1871–1957). Tento velký český malíř, činný od roku 1895 v Paříži, autor prvních abstraktních obrazů, svou tvorbou předběhl dobu o půl století. Byl zakladatelem orfismu, hnutí v malířství, které vyjadřovalo vnímání světa pouze barvou.
Zámecký letohrádek
Volně stojící patrový objekt ve "francouzském stylu" nad údolím Zlatého potoka byl postaven v roce 1602 v duchu severské pozdní renesance, podle vzoru královského letohrádku v pražské Staré královské oboře v Bubenči. Empírové úpravy průčelí objektu byly provedeny v roce 1810. Letohrádek je spojen s děkanským kostelem (oratoriem) a hlavní zámeckou budovou krytou chodbou.
Zvonice
Masivní hranolová renesanční stavba vybudovaná z lomového kamene (opuky z místních lomů) v roce 1594 Italem Simonem de Paret je součástí areálu kostela Panny Marie a zároveň jednou z hlavních dominant města v dálkových pohledech. Součástí stavby jsou zvony sv. Ondřej z roku 1510 a sv. Václav z roku 1545.
