Památky a zajímavosti Těchlovice
Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele. Dále se v obci nachází několik bývalých i zachovaných panských sídel a na nedaleké hoře Vrabinec leží zbytky skalního hradu.
VRABINEC - čedičová hora (350 m) se zbytky skalního hradu vzdálená 1,5 kilometru severovýchodně od Těchlovic a 7,5 kilometru jižně od Děčína.
Nepodložené pověsti hovoří o tom, že hrad Vrabinec byl původně založen již ve 12. století. Rozbor archeologických nálezů dokládá osídlení skalního hradiště před počátkem 14. století. Od poloviny 14. století je v blízkých Těch-lovicích doložen rod místních zemanů. V devadesátých letech 14. století založili či obnovili na své poměry poměrně výstavný hrad Vrabník, dále zvaný Vrabinec. Po hradě se jako první psal v roce 1404 Jan z Těchlovic, písemně připomínaný již od roku 1374. Naposledy je jmenován v roce 1419 jako Ješek z Těchlovic a Vrabince. Na hradě měli žít v roce 1407 Jindřich a roku 1411 Martin Kladný z Těchlovic. V roce 1413 či 1414 se patrně prodejem stal Vrabinec majetkem Zikmunda z Vartenberka. Ten jej sice připojil k Děčínu, avšak brzy vložil do zástavy.
V roce 1425 zde sídlil Mikuláš z Lobkovic. Často proradný Zikmund z Vartenberka neváhal Mikuláše pozvat na hostinu, kde jej zajal a vězněním na něm vymáhal hrad Vrabinec zpět.
Hrad Vrabinec byl v roce 1427 v majetku Anežky ze Šternberka, chotí Zikmunda z Vartenberka, podávající kněze do nedalekého Rychnova. Podle Augusta Sedláčka měl hrad v roce 1440 přejít do držení Jana z Vartenber-
ka. Při velkém tažení vojsk lužického Šestiměstí a jejich spojenců v roce 1444 měl být dobyt a vypálen i hrad „Reibenick". Podle všech okolností se jednalo právě o Vrabinec. Lze předpokládat, že byl obnoven, ale trvale zůstal majetkem děčínské vrchnosti. Roku 1504 je zdejší zboží ještě uváděno jako vrabinecké, avšak v letech 1515 a 1543 je hrad označován doslovně jako pustý. Rozpadajícímu hradu se v polovině 17. století velmi obdivoval Bohuslav Balbín. Připomíná ještě i zachovalé sklepy.
Neobvyklý skalní charakter vtiskly Vrabinci sopečné sopouchy. Jejich počet odpovídá dvěma velkým a třem menším sukům. Hlavní sopouch je na severovýchodní, druhý na jižní straně vrcholu hory. Hrad se dělil na předhradí, vnitřní část a zástavbu na vrcholu skal. Dnes je přístupný jediný hradní sopouch, a to palácový.
V čele hradu na severozápadní straně se nacházela vstupní brána s baštou, patrně původně doplněná padacím mostem. Za branou se prostíralo předhradí, po západnější straně se přimykající k boční rozsoše hlavního skalního sopouchu. K jihu pokračující komunikace procházela úzkým prostorem, lemovaným na západní straně hradbou a hospodářským traktem. Předhradí se ve své zadní části lomilo k jihozápadu do průrvy mezi druhým jihozápadním sopouchem a menším sopouchem na západě. Bez výzkumu nelze stanovit, zda tato průrva byla zastavěna, či zde bylo pouze opevnění na okraji srázu.
V prostoru mezi hlavním sopouchem na severu a druhým na jihozápadě se nacházel vyvýšený vstup do nevelkého vnitřního nádvoří. Dnes je veden novodobým schodištěm, měl se tu ovšem nacházet menší padací most. Původní terén zde byl patrně upraven do jediné výškové úrovně. Na východní straně nad strží patrně stávala menší budova, jejíž součástí je kruhově zaoblený venkovní základ zdi.
Hlavní palácová stavba obdélného tvaru se podle terénních tvarů nacházela na druhém, jižnějším sopouchu a je dnes zpřístupněna upraveným schodištěm. Kromě pozůstatků palácového zdiva další stavební zbytky v blízkosti ukazují na základy přilehlé hranolové věže.
Na nejvyšším skalním sopouchu stávala ve zbytku patrná hranolová věž obytného charakteru. Přístup k ní snad vedl puklinou vzhůru od severní strany nádvoří po schodišti mezi vlastním vrcholem sopouchu a menším sopouchem k severu; zde se lomil k východu. V těchto místech se zachoval výrazný zbytek přepažovací zdi
Hrad Vrabinec vznikl v extrémním skalním prostředí čedičových skal a pro jeho komunikační systém jej musíme řadit mezi skalní hrady. Jeho řešení se přibližuje stavební podobě hradu Trosky.
