Historie obce Veselé
Veselé se v písemných historických pramenech poprvé připomíná v roce 1381 v zápise městské knihy v České Kamenici. Z historických souvislostí lze dovodit, že počátky historie vsi Veselé jsou spojené se šlechtickým statkem v Markvarticích. Sledování historie Veselé není jednoduché a naráží na skutečnost, že ves byla současně držena několika vlastníky a obvykle ve spojení s rozdělením sousedních Markvartic až na tři díly s třemi tvrzemi a s třemi různými majiteli. Po Markvarticích se v roce 1281 psal Jan z Michalovic, příslušník významného českého panského rodu a příbuzný pánů z Vartenberka, z Lemberka a z Valdštejna, purkrabí královského hradu v Děčíně, lenní držitel a pak i vlastník hradu Scharfenstein (Ostrý), měst Benešov (nad Ploučnicí) a Kamenice (Česká), držitel hradu Děvín a jihočeského panství Velešín. Hrad Ostrý s Benešovem a Kamenicí drželi potomci Jana z Michalovic do roku 1406, kdy Jan zv. starší z Michalovic a na Bezdězi vše prodal Hynkovi Berkovi z Dubé a na Honšteině (v Horní Lužici, dnes Sasko). V té době byly Markvartice r ozděleny na dva samostatné statky s tvrzemi v dolní a horní části. Tyto statky byly z osterského panství zřejmě vyděleny pány z Michalovic a obsazeny jako výsluha jejich purkrabími. Dolní markvartická tvrz byla v roce 1423 držena Přibíkem Blektou z Útěchovic a jeho potomci zde byli až do 16. století. Majitelem horní tvrze v Markvarticích byl v roce 1428 Jan z Lutic, který toho roku podával kněze k markvartickému farnímu kostelu sv. Martina. V první polovině 16. století se synové Jiřího z Lutic dělili o otcovský majetek tak, že Kryštof obdržel díl Markvartic, Kerhartice (Gerstdorf) a k tomu 13 osedlých ve Veselé. Ve Veselé měl také svůj díl Kryštofův bratr Bedřich. Ten společně s dalším z bratrů Zikmundem přijal v letech 1548 - 1549 od bezdětného Kryštofa jeho díl.
Původní název obce Veselé je německý - Freudenberg. K významu názvu obce se vyjadřují jazykovědci následujícím způsobem: Tato ves dostala jméno podle blízkého vrchu se jménem Freudenberg (Freudenberg = středohomoněmecky vrdude "Freude" - česky radost, potěšení + berg - hora, vrch). Toto jméno vyjadřovalo zajisté přání a vzniklo uměle v době osídlovací po příchodu nových osadníků do neznámé krajiny (v těchto souvislostech na jiných místech se také píše o "zdobných" názvech vsí - jako například Růžová, Krásný Les - taková jména měla přilákat nové osadníky). Se jménem Freudenberg bývá uváděna souvislost se zvláštní tradicí:
Obyvatelé této vsi měli totiž právo na tzv. Sechswochenschenken (česky šestitýdenní výčep resp. v souvislosti s následným výkladem výčepem "šestinedělním"), tj. komu žena porodila, ten směl po dobu šesti týdnů, resp. ženina šestinedělí (doporučovaná ochranná doba s abstinencí pohlavního styku) volně čepovat pivo. Že nešlo o žádnou smyšlenku, ale o skutečně uplatňované právo, svědčí řada sporů s vrchností vedených o toto právo v 17. a 18. století. Teprve po zrušení pivovaru ve Veselé v roce 1832 ony spory ustaly. Spojení tohoto zvyku, při kterém jistě bylo hojně "veselí", se jménem obce je zřejmě umělé. Po roce 1945 bylo jméno Freudenberg nahrazeno jménem Veselé pro obec a Veselka pro horu (460,3 m).
