Historie obce Kyšice
Nejstarší písemná zmínka o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze tří lánů v Kyšicích. V Ottově naučném slovníku se připomíná ves Kyšice pustá a je domněnka, že první Kyšice stály na místě, kde se dodnes říká ve starých Kyšicích nebo také v Nouzově a teprve v 15. století započalo osídlení na místě dnešní návsi, kam se stěhovali sedláci proto, aby byli blíže ke svým polnostem. Tvar nezvykle rozlehlé návsi byl určen prostorem mezi dvěma potoky, po jehož obvodu byly statky budovány. Většina z nich měla před sebou na prostranství svůj malý rybník pro chov zvířectva.
Výsledkem sedimentace oxidů a solí železa ze sopečných magmat v geologické minulosti byl vznik ložisek železné rudy v okolí dnešních Kyšic a Ejpovic. Těžba rudy byla zahájena již ve 14. století, železo se tavilo v Klabavě a Rokycanech. Ve třicetileté válce doly zanikly a těžba byla obnovena roku 1662. Kyšická ruda byla dobrá a to dalo podnět plzeňské obci, která těžbu rozšířila a postavila hutě v Horomyslicích. Méně úspěšná již byla v 50. a 60 letech 20. století krátká historie těžby již nekvalitních ložisek železné rudy a příprava jejího polotovaru pro vysoké pece v k tomu postavených hrudkovnách na rozhraní katastrů obcí Kyšice a Dýšina a vytěžení obrovské jámy převážně na území Ejpovic. Pro nehospodárnost tohoto projektu byl důl i hrudkovny posléze uzavřeny a vyhloubená jáma zatopena vodou z řeky Klabavy. Vznikla tak Ejpovická vodní nádrž, zasahující i do kyšického katastru, která dnes, kdy je po desetiletích přechodného období obklopena novou vegetací sportovními a ubytovacími zařízeními, plní významnou rekreační funkci v celé oblasti.