Historie obce Svídnice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy obec patřila k podlažickému klášteru minoritského řádu sv. Jakuba, který byl založen Jarošem Lacembokem z Chlumu, jak uvádí archiv z roku 1472. Roku 1564 byla Svídnice přičleněna k panství sečskému. Na sklonku 17. století zřídil pod Práčovem Josef František Schoenfeld rybník. V roce 1714 byla zřízena při rybníce papírna. Prvním papírníkem byl Petr Seifert. Roku 1739 papírna vyhořela. V roce 1754 získal papírnu ve veřejné dražbě Antonín Ritschel z lužického Budyšína. V papírně pracovalo 6 vyučenců a 3 učni. Vyráběl se zde kancelářský, obalový a poštovský papír. Hlavní surovinou byly hadry, které sbírali po vesnicích „hadrníci". Ritschel provozoval papírnickou výrobu do roku 1838. Po jeho smrti odkoupil objekt za 23 tisíc zlatých svídnický mlynář Josef Jeřábek. Výrobu zlepšil a předal ji synovi, který byl vyučen papírníkem. Později výroba zaostávala a proto byl při papírně zřízen mlýn. V roce 1854 objekt vyhořel a za sedm let nato papírnická výroba zanikla. Horní svídnický mlýn, který byl po zániku papírny v provozu, byl i nadále nazýván „Papírna". Po druhé světové válce rybník i mlýn zanikly v souvislosti s budováním práčovské retenční nádrže.
Své jméno Svídnice dostala od pobřežního porostu „svíd" - voda tekoucí mezi svídami.
