Historie obce Okrouhlá Radouň
Dne 23. 6. 1399 byl založen v Jindřichově Hradci špitál. Na jeho provoz byly určeny platy ze vsí Skrýchova a Kačleh. Před vypuknutím husitských válek připadly špitálu platy a úroky ze vsi Radouně - vulgo Okrouhlice, z Klenové, Rudkova a Dobré Vody. Záznamy o těchto platech a úrocích do roku 1485 se nezachovaly.
Účty špitálu zavedené v roce 1485 dávají již lepší pohled na osídlem vsi. Uvádějí jména jednotlivých poplatníků, výměru půdy a jaké peněžité a naturální dávky jsou osadníci povinni odvádět špitá1u ve stanovené dny během roku.
Z tohoto jmenného seznamu poplatníků je možno zjistit, že ves Okrouhlá Radouň čítala 26 zemědělských usedlostí. Tento stav je základem, pro posouzení dalšího rozvoje obce.
Dnešní vesnice je reprezentována zemědělským závodem družstevního typu, vyznačujícího se zemědělskou produkcí. Tato produkce má základ především v půdě. Byla to zemědělská půlda, která vytvářela způsob života celé vesnice. Rozdělení půdy mělo svůj základ v daleké minulosti. Taprve známeli jádro rozdělení půdy, můžeme lépe rozuměti smyslu vývoje vesnice. Z tohoto původního jádra musíme vyjít, chceme-li ,zjistit do jaké míry a kdy začíná vesnice měnit svůj ráz - původně čistě zemědělský.
Z půlvodních stavení jen několik málo opustilo své základní stanoviště. Důvodem změny byly požáry nebo později rozdělení statků pro zadluženost. Stále se však zachovává základní typ stavení: dvě dlouhé, rovnoběžné budovy, úzkou stranou - štítem - obrácené k cestě. Jedna část buldovy je obytné stavení a chlévy, v druhé části je kolna a stodola. Je to půldorys typického středověkého domu. Můžeme říci, že základní půdorysné schéma původních zemědělských stavení v obci i v ostatních jí podobných vesnicích je velmi staré a sahá svými stavebními prvky až do doby gotické. Podle původních typů se v pozdějších dobách stavěla i nová stavení, i když vznikala na jiných místech. Je přirozené, že budovy po léta dřevěné, stavěné na těchto základech, měnily rozměry. Avšak vnitřní uspořádání stavby je data daleko staršího než hlásá letopočet na štítě.
Z dalšiho období - do r. 1564 - se nezachovalo mnoho zpráv. Roku 1564 došlo k sloučení špitálů do kláštera sv. Jana. Založen byl nový urbář, ve kterém Jáchym z Hradce upevnil špitálním vsím platy. Ze seznamu poplatníků uvedených v tomto urbáři vidíme 20 nových příjmení. Z toho vyplývá, že došlo k podstatné výměně usedlých na gruntech. Z původnich zůstává na svém gruntě Liška, Tomas a Mixa. Grunt změnil Pakosta a Kopenec. Rychtář se uvádí příjmením Pešina. Došlo k snížení počtu poplatníků o jednoho. Až do roku 1620, kdy byl založen nový urbář, se obec rozšířila o 8 stavení. Toto období až do bitvy na Bílé hoře bylo pro rozvoj obce příznivé. Kostel v Kostelní Radouni, kam obec Okrouhlá Radouň příslušela, byl od dob husitských českobratrský. Čeští bratři z Jindřichova Hradce navštěvovali kázání v Kostelní Radouni a byli tam i pohřbíváni.
Krutý osud postihl osadníky přifařené ke Kostelni Radouni.Po bitvě na Bílé hoře se museli vrátit k nábožentví římskokatolickému. Krajem protáhla četná vojska různých armád, která pustošila vesnici. Ke konci Třicetileté války, v roce 1644 se uvádí v Okrouhlé Radouni jen 10 osedlých gruntů. Vše ostatní zničeno, občané ukryti v jiných osadách. Po válce se postupně vraceli zpět do svých domovů, které byly značně poškozeny.
