Historie obce Velký Malahov
Vesnice je zmiňována r. 1379. Někdy byla také zvána Bohatý Malahov na rozdíl od nedalekého Malého - sirotčího Malahova. Před připojením k Horšovskému Týnu byl Velký Malahov sídlem drobné šlechty. V roce 1587 patřil už k Horšovskému Týnu a čítal 16 dvorů o stejné rozloze, což svědčí o jeho plánovitém vysazení. Zdejší sedláci měli za povinnost kosit panské luky od panského mlýna k Semošicím, které se odtud nazývaly Malahovské. V r. 1654 mlěla ves 16 sedláků, r.1789 již 21 domů, r. 1839 jich bylo 25 a r. 1939 zde ve 29 obydlích žilo 175 německy mluvících osadníků. Po odsunu původního obyvatelstva v letech 1946-1946 přišli noví osadníci převážně z řad volyňských Čechů. Novorománská kaple Navštívení Panny Marie byla postavena na místě starší kaple v r. 1889. V roce 1936 byl objekt zvětšen o západní věž opatřenou dvěma zvony, z nichž větší byl za 2. světové zrekvírován. V Malahově je předpokládán některými badateli i zemanský dvorek, kladený do č.p. 1. Západně od vsi cestou okolo "žabího" rybníčka lze dojít k tzv. ďáblově skále, která ční v údolí nedaleko lesní cesty do Mezholez a na které je prohlubeň ve tvaru sedátka. Dnes je skalka obrostlá borovým lesem. Váže se k ní několik pověstí. Před více jak 300 lety prý žil v Malahově sirotek, pytlák a výtržník přezdívaný Ďáblův Polda. Ten uzavřel smlouvu s ďáblem na patnáct let, že bude nezranitelný a bohatý. Když přišel čas zúčtování, viděli prý dřevorubci pekelné duchy tesat do skály sedátko pro svého pána.
