Okolí a příroda Dvůr Králové nad Labem
Město je situováno v Královédvorské kotlině po obou březích horního toku řeky Labe. Ta protéká městem ve směru severozápadu k jihovýchodu. Ze severní strany město obklopuje les Království, z jižní strany Libotovský hřbet.
Celým územím města esovitě protéká řeka Labe s bohatou doprovodní zelení lužní vegetace, v zastavěné části řeku doprovází lipové aleje. Přírodní hranici na severu i jihu tvoří jehličnaté a smíšené lesní porosty. Město leží v příhodné klimatické oblasti, která je charakterizována jako mírně teplá, mírně vlhká s průměrnou roční teplotou 7 - 8 °C, průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 550 - 650 mm, výjimečně až 700 mm. Území města se nachází v Královédvorské kotlině, lemované lesními masívy (jehličnaté a smíšené lesní porosty), které náleží k Zvičinsko-kocléřovskému hřbetu a Bělohradské pahorkatině.
Hydrogeologicky má území mimořádný vodohospodářský význam a je zařazeno do ochranného pásma vodních zdrojů. Jedná se o jeden z největších zdrojů kvalitní pitné vody v Královéhradeckém kraji, který je označován pojmem „Královédvorská synklinála". Celé území je v pásmu hydrologické ochrany 2. stupně, malé části území okolo jímacích vrtů pak v PHO 1. stupně.
Řešené území je odvodňováno říční soustavou, která spadá do povodí Labe. Potoky Netřeba a Harťský se vlévají do Labe přímo ve Dvoře Králové. Potok Netřeba pramení v Mezihoří u Bílé Třemešné v nadmořské výšce 428 m. Délka toku je 7,1 km, plocha povodí 9,8 km2 a průměrný průtok u ústí 60 lit./sec. Mezi Bílou Třemešnou a Dvorem Králové je na potoce vybudována soustava 4 rybníků. Největší z nich, rybník Dubina má zátopu 4,1 ha. Harťský potok pramení u Kocléřova v nadmořské výšce 502 m. Délka toku je 8,4 km, povodí má rozlohu 21,6 km2, průměrný průtok u ústí je 130 lit./sec. Povodí Labe (profil v Žirči) má plochu 598,3 km2. Dobrý stav vodních toků patří mezi základní faktory udržování ekologické stability v území.
Podle mnohých nejkrásnější výhled do okolí i na naše nejvyšší české hory Krkonoše je z vrcholu Zvičiny. Do královédvorského údolí shlíží Zvičina z výšky 671 metrů a je tak nejvyšším kopcem 17 km dlouhého horského hřbetu. Působivější než výška absolutní je výška relativní. O 300 m převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 m Miletínskou kotlinu. Zvičina byla cílem srazů, poutí, dodnes patří k nejčastějším místům výletů na Královédvorsku. Její vrchol s kostelíkem, založeným roku 1584 i turistická Raisova chata jsou snadno dostupné cestami z Bílé Třemešné, z Mezihoří, od Třebihoště, od Chroustova či Horní Brusnice. Zvičinu navštěvoval Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann, zastavil se tu i Karel Hynek Mácha. Vrchol Zvičiny je vynikající místo pro lyžování i paragliding. V minulosti zde bylo i první plachtařské letiště.
Při cestě z vrcholu Zvičiny k Lázním pod Zvičinou je Masarykova studánka, slavnostně odhalená v říjnu roku 1923. Součástí studánky je pohádkový drak, kterého vytesali z hořického pískovce v sochařské a kamenické škole v Hořicích a který zde mezi kameny hlídá pramen čisté vody.
