Historie obce Choustníkovo Hradiště
V 16. stolení se objevil první znak, jehož původní podobu neznáme. Základ znaku zřejmě tvořilo zlaté kolo v červeném poli. Na pečeti ze 17. století se nad štítem se symbolem kola objevil i symbol rozevřeného kružidla, přejatý z erbu vrchnosti rytířů Pecingárů z Bydžína, kteří zde vládli až do pobělohorských konfiskací.
V 19. století se znak ustálil v podobě červeného štítu se zlatým kolem a stříbrným kružidlem. Název „Hradiště Choustníkovo" použil poprvé František Palacký v roce 1848, v běžné praxi se tehdejší městečko úředně nazývalo Hradiště nad Labem a zdejší hrad Heřmanův Choustník. Dnešní název Choustníkovo Hradiště byl úředně schválen roku 1923. V moderní době byl ze znaku vypuštěn symbol kružidla a znak Choustníkova Hradiště je obvykle užíván v jednodušší podobě zlatého kola na červeném štítě. V současné době obec Choustníkovo Hradiště nemá žádný oficiální znak.
Výklad jména obce není obtížný. Obec dostala jméno hradu - hradiště, jehož držitelem byl Heřman z Choustníku. Obec dostává název Choustníkovo Hradiště. Je přirozené, že dějiny obce jsou úzce spjaty s dějinami hradu. Životem obce přehnaly se dobré i špatné doby. Po Švédech ve válce 30tileté zůstala řada vypálených dvorců včetně kostela. V každém nebezpečí utíkali se lidé schovat do lesa severně od obce. Dle pověsti mělo Choustníkovo Hradiště i právo hrdelní. Tresty smrti se vykonávaly na Šibeňáku - malý kopec nad křižovatkou silnic Dvůr Králové nad Labem - Trutnov. V husitské době byla obec utrakvistickou, během XVI. stol. evangelickou. Po protireformaci stala se opět katolickou. Veliké množství křížů jsou stopy protireformace. Povýšení Choustníkova Hradiště na městys se stalo už v roce 1541. Znakem městyse byl štít se stříbrným polem, na němž bylo zlaté kole se zlatým otevřeným kružítkem. V té době má Choustníkovo Hradiště právo na 2 týdenní trhy ve středu a v sobotu, též i právo na 2 výroční trhy.
Dále uvádíme zajímavé informace z blízké minulosti naší obce pocházející z materiálu blíže neurčeného, jehož původ odhadujeme na 30. léta 20. století.
V obci Choustníkovo Hradiště se nacházel hotel Sporck, který je dnes v zoufalém polorozpadlém stavu. Na proti hotelu Sporck byla obecní studna s radioaktivní vodou (obsahovala prý 30 Macheových jednotek radia). Ve jmenovaném hotelu byly zřízeny 4 kabiny s vanami, které se naplňovaly radioaktivní vodou z vlastního pramene. Léčil se zde revmatismus a ischias. Koupel stála Kč 4,-- a sezóna trvala od 15. května do konce měsíce září.
V obci byl také pivovar, jehož budovy jsou dnes v soukromém vlastnictví, chátrají a slouží jako hospodářské prostory. „Budovy pivovaru jsou velice rozlehlé a zadní svojí částí jako přilepeny na Zámecký vrch. Jeden ze sklepů piv našli bychom pod Zámeckým vrchem. Jedna várka činí 52 hl. Roční výstav pohybuje se od 3 1/2 do 4 tis. hl. Sladovací kampaň trvá 3 měsíce a zesladuje se 8 - 10 vagónů ječmene. Zaměstnává se 5 dělníků stálých. Práce s výrobou děje se většinou ručně, jen z části strojově."
V obci Choustníkovo Hradiště se nachází hrad, později nazvaný Palackým Choustníkovo Hradiště, který byl postaven na počátku 14. století. Měl sloužit k obraně a měl být útočištěm okolnímu obyvatelstvu před nepřítelem. Bylo pro něj vybráno strategicky výhodně položené místo na vysokém ostrohu, kde již dříve stávalo staroslovanské hradiště.
Hrad prodělal slavné i pohnuté doby a byl za ta staletí jen jednou dobyt, a to na podzim roku 1646 švédským generálem Königsmarkem. Švédové hrad vyplenili a poškodili. Hrabě Sporck provedl jen nutné opravy, protože se soustředil hlavně na dvory, z nichž mu plynul hmotný zisk. Jan Sporck zemřel roku 1679.
Teprve jeho syn, hrabě František Antonín Sporck, když dosáhl roku 1684 plnoletosti a převzal celé panství, dal hrad úplně zrestaurovat a při občasném pobytu na panství v Hradišti, kam přijížděl z Lysé, tam pobýval. Mezitím nechal vystavět zámek v Kuksu.
Když se jeho dcera po nešťastné lásce s hrabětem Kinským rozhodla vstoupit do kláštera, dal hrabě hrad uvnitř zařídit na klášter, povolal tam řád Celestýnek z Prahy a jeho dcera se stala abatyší tohoto řádu. Zemřela ještě v mladém věku 20. ledna 1717. Hrabě Sporck zemřel roku 1738. Jeptišky rok na to hrad opustily a přestěhovaly se do Prahy.
Od té doby nebyl hrad obydlen a poněvadž se neprováděly nutné opravy, hrad rychle podléhal zkáze. Kamene z hradu se používalo jako stavebního materiálu v celém okolí.
