Historie obce Drahobuz
Stávala zde tvrz, na které v r. 1374-1378 seděl Petr Srša z Drahobuze. Potomci jeho přestěhovali se na Plzeňsko a psali se Nebilovskými z Drahobuze. Po těchto v r.1420 následoval Petr, syn Jiříka z Roztok a s ním také držel Krakovce. Petr se připomíná ještě v r. 1437. Ten se také o Drahobuzi psal. Na Krajském sjezdu v Roudnici nad Labem r. 1440 byl Jan Bělobožka, který byl tenkrát držitelem Drahobuze. Od roku 1483 náležela Drahobuz Jindřichovi, jinak Čeňkovi Berkovi z Dubé. Týž žil ještě r. 1488 a zůstavil z dvojího manželství syny Jindřicha a Jana, z nichž onen obdržel po r. 1523 sám Drahobuz, který prodal statek ten Karlovi Dubanskému z Duban, jenž r. 1542 zemřel. Od těch dob měly Liběšice a Drahobuz společného držitele až do smrti Oldřicha syna Karla. Po smrti téhož dostali Albrecht, Kunrát a Lvík, bratři Žichovci z Duban jako strýci zemřelého podle smlouvy s ostatními nápadníky r. 1574 uzavřené statek za 55 000,- kop groš.míš. Když se r. 1575 rozdělili, dostal na svůj díl zámek Drahobuz s třemi vesnicemi Albrecht a držel je až do své smrti v r. 1593. V držení jej následovali jeho dva synové Oldřich a Jan Habart, který později zde sám vládl a tu v letech 1600 a 1605 svým manželkám věnoval, přečkav obě manželky, zemřel buď r. 1607 neb 1608. Za nezletilou Annu ujala se poručenství Anna Bořanská z Duban, snad sestra zemřelého, ta zde ještě r. 1615 vládla. Anna provdala se za Jindřicha z Nostvic, jemuž r. 1629 Drahobuz zapsala. Roku 1635 však prodala Drahobuz Jiřímu Malcovi z Chýnova a jeho manželce Mandaléně z Nostic, po kterých dědily jejich dcery Eusebie Alžběta, provdaná Hysrlova a Eva Marie, která r. 1649 koupila od předešlé i její díl na Drahobuzi. Držela ji ještě roku 1669, později držel statek hrabě Kinský, který jej r. 1760 prodal hraběti Pachtovi a ten r. 1801 Jakubovi Veitovi, oba byli držiteli panství Liběchova.
